Ceny za bankovní služby se v zemích Evropské unie výrazně liší a ČR je z tohoto pohledu pod průměrem unie. Podle předběžné zprávy, kterou zveřejnila Evropská komise, měly banky největší zisky z běžných účtů v Lucembursku a nejmenší v Litvě. Konkurenci mezi bankami ovlivňuje také poměrně malá mobilita zákazníků, kteří si ponechávají běžné účty v průměru deset let.
Komise zveřejnila předběžnou zprávu poté, co v dubnu představila obdobnou analýzu o platebních kartách, která také ukázala značné rozdíly v jednotlivých zemích. Nynější zpráva se týká drobného bankovnictví.
Nejdražší účty jsou v Lucembursku a Itálii
Analýza ukazuje, že bankovní trhy v EU zůstávají rozdrobené, že přetrvávají značné překážky pro vstup na jednotlivé trhy a že spotřebitelé mají potíže najít nejlepší nabídky, uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová.
Podle zprávy, která užívá údaje pro rok 2004, se ceny pro zákazníky za bankovní služby značně lišily. Největší zisk před zdaněním z osobních běžných účtů měly banky v Lucembursku (265 eur) a Itálii (204), naopak banky v Litvě (15) a Švédsku (22). ČR je s 97 eury pod průměrem 133 eur EU na desátém místě z 20 zemí, o nichž komise zveřejnila údaje. Slovensko je 13. se 44 eury.
Soutěžení mezi bankami také snižuje neochota zákazníků měnit finanční instituce.
Klienti banky často nemění
Podle komise mají banky větší zisky v zemích s nižší mobilitou. Zákazníci v EU si ponechávají osobní účty u jedné banky v průměru necelých deset let. V ČR, která je 13., to je 7,9 roku. Nejkonzervativnější jsou Finové (17,4 roku), nejpřelétavější Lotyši (3,1 roku).
Po této předběžné zprávě komise zahájila konzultace s jednotlivými aktéry, které potrvají do 9. října. Konečná zpráva o bankovním sektoru zahrnující i hodnocení na trhu platebních karet bude zveřejněna koncem roku.
Komise zveřejnila předběžnou zprávu poté, co v dubnu představila obdobnou analýzu o platebních kartách, která také ukázala značné rozdíly v jednotlivých zemích. Nynější zpráva se týká drobného bankovnictví.
|
Země |
Zisky bank z běžných účtů v eurech |
| Lucembursko |
265 |
| Itálie |
204 |
| Německo |
186 |
| Rakousko |
152 |
| Británie |
145 |
| Francie |
124 |
| Belgie |
109 |
| Nizozemsko |
108 |
| Irsko |
102 |
| ČR |
97 |
| Dánsko |
76 |
| Maďarsko |
54 |
| Slovensko |
44 |
| Španělsko |
40 |
| Polsko |
40 |
| Slovinsko |
39 |
| Portugalsko |
32 |
| Finsko |
25 |
| Švédsko |
22 |
| Litva |
15 |
| Průměr EU |
119 |
Analýza ukazuje, že bankovní trhy v EU zůstávají rozdrobené, že přetrvávají značné překážky pro vstup na jednotlivé trhy a že spotřebitelé mají potíže najít nejlepší nabídky, uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová.
Podle zprávy, která užívá údaje pro rok 2004, se ceny pro zákazníky za bankovní služby značně lišily. Největší zisk před zdaněním z osobních běžných účtů měly banky v Lucembursku (265 eur) a Itálii (204), naopak banky v Litvě (15) a Švédsku (22). ČR je s 97 eury pod průměrem 133 eur EU na desátém místě z 20 zemí, o nichž komise zveřejnila údaje. Slovensko je 13. se 44 eury.
Soutěžení mezi bankami také snižuje neochota zákazníků měnit finanční instituce.
Klienti banky často nemění
Podle komise mají banky větší zisky v zemích s nižší mobilitou. Zákazníci v EU si ponechávají osobní účty u jedné banky v průměru necelých deset let. V ČR, která je 13., to je 7,9 roku. Nejkonzervativnější jsou Finové (17,4 roku), nejpřelétavější Lotyši (3,1 roku).
Po této předběžné zprávě komise zahájila konzultace s jednotlivými aktéry, které potrvají do 9. října. Konečná zpráva o bankovním sektoru zahrnující i hodnocení na trhu platebních karet bude zveřejněna koncem roku.
