Bytů s regulovaným nájmem ubývá

Velká města v Česku již zprivatizovala většinu svých bytů, o prodeji zbývajících uvažují. Radnice si většinou chtějí ponechat jen byty, které mají sloužit jako sociální nebo startovací. Výnosy z prodeje bytů se obvykle vracejí zpět do údržby bytových domů či výstavby nových. Některé radnice z těchto peněz financují rozvoj města, Vyplynulo to z ankety ČTK.

Radnice přistoupily k prodeji především kvůli vysokým nákladům na údržbu bytového fondu, na které regulované nájemné nestačilo.
Některá města trápily i vysoké dluhy na nájemném. To byl příklad Ústeckého kraje, zejména Mostu či Ústí. Nájmy nemusely vymáhat pouze Teplice, které bytový fond privatizovaly již v 90. letech. K prodeji proto přistoupila i okolní města.

Nové nájemní byty se staví výjimečně
Najdou se však i výjimky. Například šumavské město Sušice s 12.000 obyvateli má asi 1400 bytů a v minulosti jich prodalo kolem 50. "Myslíme si, že město umí být stejně dobrým vlastníkem bytů jako soukromník," míní starostka Jiřina Rippelová. Byty, byť do jejich oprav musí radnice investovat, jsou podle ní městským majetkem a nájem z nich představuje příjem pro rozpočet.

V současnosti staví města vlastní nájemní byty jen výjimečně, spíše chtějí jen vybírat pozemky na výstavbu bytů soukromým investorům. Například města v Plzeňském kraji postavila v posledních letech stovky nájemních bytů, velké množství zejména v bývalých armádních objektech, nyní již ale vlastní byty budovat nechce.
Ve středních Čechách patří mezi města s největším rozvojem bytové výstavby Kolín. Jen pro potřeby tamní automobilky TPCA staví 850 bytů, z toho 300 dokončil loni, zbytek by měl být hotov letos v srpnu.

Většina měst však od výstavby nájemních bytů ustoupila. Radnice se spíše zaměřují na přípravu pozemků pro individuální výstavbu, řadu bytů stavějí také developerské společnosti. To je případ měst na Vysočině, ve Zlínském, v Olomouckém, Moravskoslezském, Pardubickém, Libereckém, či Středočeském kraji.
Přístup jihočeských měst k privatizaci městských bytů se liší. Některá byty v předchozích letech masivně odprodala soukromým vlastníkům, jako například České Budějovice nebo Český Krumlov. V Písku nebo v Táboře však většinu bytového fondu stále vlastní radnice.

Pražské části zvýšení nájemného zatím zvažují
Možnost jednostranně zvýšit regulovaný nájem od ledna 2007 přinese vlastníkům bytových domů více finančních prostředků. Jak velký bude příjem do pokladen, ale pražské městské části v tuto chvíli nevědí. Jedna z nich se rozhodla činže nezvyšovat, ostatní výši nájmů teprve zvažují. K růstu nájmů od ledna nepřistoupí Praha 11, zvýšení v budoucnu se ale nevyloučila.

Nově uzavírané nájemní smlouvy v Karlovarském kraji už téměř kopírují tržní ceny pronájmů bytů v regionu. Zástupci radnic se shodují na tom, že po výrazném poklesu počtu městských bytů se podařilo snížit náklady na jejich správu. A to do takové míry, že samotná správa bytového fondu nemusí být dotována z městských prostředků.

Výnosy z privatizace bytů se často vrací do bydlení
V Brně se zatím privatizace týkala 10.700 z více než 50.000 obecních bytů. Stejné množství jich na prodej ještě čeká. Město zatím na privatizaci bytů vydělalo 3,5 miliardy korun, značnou část zisku vrátil magistrát zpět do bydlení. Městu zároveň chybí miliardy korun na opravy starších domů.
Za prodané byty tak vznikají v Jihomoravském kraji nové jednotky například pro mladé rodiny nebo se opravují panelová sídliště.
Liberec ale například použil výnosy z prodeje na modernizaci tramvajové trati. Stamiliony směřovaly také do nákladných rekonstrukcí školních budov či komunikací.

Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 je v České republice celkem téměř 3,83 milionu obydlených bytů v 1,63 milionu domů. Nájemních bytů je podle dostupných informací zhruba milion, z toho s regulovaným nájemným jich je asi 760.000.