ČNB: Veřejné rozpočty vyvolávají nejistotu

Česká národní banka se obává vývoje veřejných rozpočtů. Existuje výrazná nejistota ohledně působení rozpočtové politiky jak na příjmové, tak i na výdajové straně, vyplývá ze zápisu z jednání, který ČNB zveřejnila na svých webových stránkách. Navíc podle členů bankovní rady nelze určit jakým směrem uvedená nejistota bude působit.
Bankovní rada na svém zasedání na konci července zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.

Podle makroekonomické prognózy se v současnosti česká ekonomika nachází nad úrovní inflaci nezrychlujícího produktu, jehož tempo růstu se ve srovnání s dubnovou prognózou zvyšuje.
Bankovní rada zvýšila prognózu inflace, která se v horizontu 12 až 18 měsíců pohybuje poblíž horní hrany tolerančního pásma inflačního cíle. Vyšší prognózovaná inflace je podle zápisu způsobena mírně vyšším růstem regulovaných cen, růstem potravin způsobeným mimo jiné růstem cen zemědělských výrobců a vyššími cenami pohonných hmot odrážejícími růst cen ropy. Na inflaci se rovněž projevuje růst nepřímých daní, na jehož primární efekty měnová politika nereaguje.
Mělo by docházet rovněž k růstu spotřeby domácností, který bude souviset s předpokládaným růstem mezd a zaměstnanosti. Proto je podle zápisu s červencovou prognózou a s jejími předpoklady konzistentní postupný růst úrokových sazeb.
Hlavní nejistotou prognózy, na které se shodli členové bankovní rady, je přehodnocení stávající pozice ekonomiky v rámci hospodářského cyklu, respektive rozložení současného vysokého ekonomického růstu mezi růst inflaci nezvyšujícího produktu a růst mezery výstupu.

Růst mezd k inflaci zatím nepřispívá
Bankovní rada rovněž diskutovala o situaci na trhu práce a jejích dopadech do budoucích mzdových a souvisejících inflačních tlaků. "Většina členů bankovní rady se shodla na tom, že se tyto tlaky zatím neprojevují," uvádí zápis. Dochází totiž k poklesu nominálních jednotkových mzdových nákladů, k růstu produktivity práce a k růstu počtu odpracovaných hodin.
Někteří členové rady zmínili riziko nárůst těchto tlaků především v souvislosti s růstem nominálních mezd, zvýšenou poptávkou po práci a poklesem nezaměstnanosti. Na druhou stranu otevřenost naší ekonomiky pro zahraniční pracovníky je faktor, který zpomaluje růst mezd a toto riziko snižuje.