Jak to bude s přijetím ´českého´ eura?

Stojaté vody tuzemského ekonomického zpravodajství v době končících prázdnin nedávno rozvířila polemika o termínu přijetí společné evropské měny. Ačkoli vládní garnitura ještě během jarních měsíců trvala na roce 2010, již nyní pro některé sociálnědemokratické politiky, včetně premiéra Paroubka, přestává být toto datum reálné. Dosluhující ministr financí si stojí za termínem 2010, což by přivítala i řada firem.

Kde je tedy pravda? Uškodí či prospěje případný pozdější termín přechodu na evropskou měnu?

Základem je ekonomická ´harmonie´

Pro vstup do eurozóny je třeba, aby otevřená ekonomika byla v dostatečném vzájemném souladu s evropskou. Proto EU stanovila konvergenční kritéria, která je třeba pro úspěšný vstup splnit. Především jsou zmiňovány podmínky inflační, kursové a úrokové.
Podle ekonomů je reálné splnění všech zásadních kritérií nejdříve po roce 2012. Odklad přijetí však pro českou ekonomiku za současných podmínek podle nich neznamená žádnou tragédii. Dokonce může být i prospěšný a vést díky posilující koruně k rychlejšímu sbližování životní úrovně v EU a ČR.

"Uspěchané přijetí eura v okamžiku, kdy na něj ještě ekonomika není zralá, by ekonomiku poškodilo. V extrémním případě a při souběhu několika nepříznivých okolností by dokonce mohlo dojít až k poklesu životní úrovně," konstatovala nedávno Markéta Šichtařová z Next Finance.

Příliš brzké přijetí se opravdu zdá být spíše rizikem. Jedním z hlavních argumentů proti je specificky česká odlišnosti úrokových sazeb. Ty jsou totiž v současnosti nižší než v eurozóně, což by při přechodu na euro znamenalo podřízení se vyšším evropským sazbám. "Protože je česká výnosová křivka téměř po celé délce pod evropskou, tak by dřívější přijetí eura znamenalo vyšší úroky z hypoték, a to hlavně u krátké doby fixace sazby. Což mimochodem většina lidí používá," řekl Miroslav Plouhar ze Citibank.

Pro pozdější přijetí hovoří také fakt, že česká ekonomika má šanci během delšího časového horizontu se více přiblížit úrovni evropského hospodářství. Přechod by pak nebyl tak "drastický", což by se projevilo menším a pomalejším růstem cen. Pokud se bude tuzemská ekonomika po přijetí eura nadále přibližovat k průměrné úrovni EU, bude se tak dít inflační cestou, zatímco nyní je to cestou posilování koruny.

Dřívější přijetí by pomohlo cestování a zahraničnímu obchodu

Z hlediska občanů by přijetí usnadnilo cestování po zahraničí, logicky především po Evropě. Snížily by se totiž "transakční" náklady na cestování prostého občana. "Samostatná měna je k mnoha věcem dobrá. Není to něco, co řadový občan uvidí na první pohled, ale jeho život to značně ovlivňuje a ovlivní z hlediska jeho práce, podnikání či třeba hypoték," upozorňuje v souvislosti s přijetím Plojhar.

Rovněž pro exportéry a řadu velkých zahraničních firem by euro bylo pozitivním krokem. Vývozcům by odpadl problém s posilující tuzemskou měnou, která je v současnosti připravuje o zisky a občas je vrhá do existenčních problémů. Firmy by také musely investovat do změny softwaru, účetnictví, smluv a řady dalších věcí, ale tyto jednorázové náklady by převážily pozdější úspory s jednodušší agendou.

Zahraničním firmám by také odpadl problém s přepočítáváním měn a vykazováním hospodářských výsledků svým zahraničním vlastníkům. Po zavedení eura již firmám "hrozí" maximálně přepočet na dolary.

Rozum velí nespěchat

Po sečtení kladů a záporů, aniž bych si dělal nárok na jejich byť jen většinový výčet, se však pro Čechy jeví rozumnější s přijetím eura počkat. Nejen kvůli výše uvedeným důvodům, ale i kvůli vývoji evropských ekonomik, které se pomalu vzpamatovávají z útlumu. Pozdější přijetí společné měny ovlivní podle analytiků především makroekonomickou politiku země.

Hlavní nevýhodou je, že v obdobích hospodářské konjunktury, která v Česku nastala a dle prognóz ještě nějaký čas vydrží, bude ekonomika náchylnější k "přehřátí". S tím souvisí také velmi pravděpodobné zrychlení růstu cen, především v oblasti nemovitostí, energií a některých druhů služeb.

Pro ekonomy je také rizikem ztráta autonomní měnové politiky, a to především u ekonomiky tak malé jako je ta česká. ČNB nebude moci ovlivňovat změnou sazeb kurz koruny ani snížit inflaci v případě náznaku hospodářských problémů.

"V okamžiku, kdy ztratíme dva důležité prvky hospodářské politiky, úrokové sazby a směnný kurz, musí přizpůsobování ekonomiky vnějším okolnostem plně převzít rozpočtová politika a pružně fungující trh práce," upozornil David Marek z Patria Finance.

I když by asi řada firem euro uvítala "v termínu", tak je při současné politické situaci jasné, že zatím není na pořadu dne. A ani rozpočtové výhledy nejsou natolik příznivé, aby dávaly naději, že se rok 2010 stane reálným. Lze jen doufat, že při politické neschopnosti přiblížit termín přijetí eura se tento faktor nebude podepisovat na dalším oddalování přijetí evropské měny. Euro nás stejně jednou nemine.