Deset milionů Američanů trápí nutkavé nakupování

Více než deset milionů lidí v USA trápí podle listu The Washington Post nutkavé nakupování. Patří mezi ně i dvaašedesátice Lucille Schenková, která v loňském roce nakoupila prostřednictvím televizního programu šperky za více než 20.000 dolarů. Od té doby se jí život podle vlastních slov změnil v peklo. Nakupovala, i když věděla, že něco není v pořádku.

Moderátoři pořadu, který šperky nabízí byli Schenkové blízcí jako členové vlastní rodiny. Nakupovala většinou v noci, zásilky někdy vracela, protože věděla, že nemá na zaplacení. Jenomže pak totéž zboží znovu spatřila na obrazovce a koupila je podruhé.

Nakonec skončila, stejně jako mnoho lidí s podobným osudem, u psychiatra. Ten jí poradil, aby si zkusila, než si něco objedná, s vybraným zboží jakoby popovídat. Získá tak podle něj odstup a nadhled.

V USA není Lucille zdaleka jediná. Svaz amerických psychiatrů dokonce začal zvažovat, zda nemá nutkavé nakupování zařadit na seznam psychických poruch. Podle studie zveřejněné tento měsíc v odborném časopise American Journal of Psychiatry, se lidé jako Lucille při nákupech přestávají kontrolovat, kupují věci, na něž nemají peníze a jež nepotřebují. Nápadně se to podobá chování alkoholiků nebo patologických hráčů.

Nakupování zasahuje ženy i muže

Podle odborníků k nutkavému nakupování přispívají různé sociální faktory, mezi něž patří například vtíravá reklama, nabídky rychlých úvěrů, zjednodušení nákupů prostřednictvím internetu, televizní komerční kanály, které vysílají nepřetržitě i snadno dostupné zboží v obřích nákupních střediscích.

Podle šéfa autorů studie, psychiatra Lorrina M. Korana, je překvapující, že nutkavému nakupování podléhají muži stejně jako ženy a že roční příjmy postižených většinou nepřesahují 50.000 dolarů.

Koran se domnívá, že by se u neplatičů, u nichž je zjištěna tato porucha, měl fakt nekontrolovatelnosti podobně jako u alkoholiků promítat do úvahy o jejich osobní odpovědnosti. "Trpí neovladatelným nutkáním, kvůli němuž se dostávají do finančních potíží a kvůli němuž přicházejí o rodiny, práci i přátele. Nakupují věci, na něž nemají. Místo práce surfují na internetu a hledají zboží, na polední pauze se mohou zdržet i tři hodiny, protože se ´zapomenou´ v nákupním středisku," tvrdí Koran.

Psychiatr Eric Hollander zdůrazňuje, že za poruchu lze toto chování považovat až tehdy, naruší-li základní vazby dotyčného, tedy rodinné a pracovní závazky. Teprve poté je nutné začít s léčbou.