Bývalý šéf Enronu Skilling dostal 24 let nepodmíněně

Enron v prosinci 2001 vyhlásil svého času největší firemní bankrot v USA. Byl to výsledek rozsáhlých účetních podvodů, jimiž společnost nadhodnocovala příjmy a zisky a zakrývala mnohamiliardové ztráty. Aféra Enronu odstartovala vlnu dalších účetních skandálů a stala se symbolem podvodů, v nichž se falšováním účetních výkazů manažeři snažili zvýšit cenu akcií firmy, to jim díky programům akciových opcí vynášelo velké zisky.

Před vynesením rozsudku v soudní síni promlouvaly desítky lidí z řad bývalých zaměstnanců, které bankrot Enronu poškodil, především tím, že je obral o úspory na stáří. Oběti vesměs požadovali, aby soud zařídil plné a spravedlivé rozdělení Skillingova majetku mezi postižené. Vyšetřovací skupina pro Enron odhadla hodnotu Skillingova konfiskovatelného majetku na 66 milionů dolarů a na 50 milionů dolarů ocenila hodnotu jeho cenných papírů.

Skilling před soudem zopakoval, že se cítí být nevinen. "Vaše ctihodnosti, jsem ohledně těchto obvinění nevinen," řekl Skilling soudci Sim Lakeovi. Porota v Houstonu se na konci května po tříměsíčním přelíčení shodla, že Skilling je vinen v 19 ze 28 bodů obžaloby, mimo jiné z podvodu, zločinného spolčení, obchodování na základě neveřejných informací nebo lhaní auditorům. Skilling byl podle svědků hlavním architektem podvodů. Přiměl finančního ředitele Andrewa Fastowa k ukrývaní finančních ztrát a dluhů, a tím zvyšoval vykazované zisky. Fastow se ale přiznal a spolupracoval s justicí, pomohl tak k usvědčení Skillinga. Sám byl odsouzen k šesti letům nepodmíněně.

Investory krach firmy připravil o miliardy dolarů. Zaměstnanci Enronu přišli o práci a o důchodové úspory. Kolaps Enronu smazal majetek akcionářů za více než 60 miliard dolarů a z důchodových účtů firmy zmizely více než dvě miliardy dolarů.