Rozpočet v základních bodech u poslanců prošel

Deficit státního rozpočtu na příští rok bude 91,3 miliardy korun při příjmech 949,5 miliardy a výdajích 1,0408 bilionu korun. O konečné podobě rozpočtu bude sněmovna hlasovat až koncem roku.

"Gratuluji poslancům, právě se zapsali jako odstrašující příklad do učebnic makroekonomie. Čím více nám ekonomika roste, tím větší máme rozpočtový deficit," komentoval výsledek analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Rezignace ne reformu výdajů rozpočtu tak podle něj znamená jediné, blížící se zvýšení daní v zemi. "Jinak totiž fiskální problémy řešit nelze," dodal.

Pro rozpočet zvedli ruku i sociální demokraté. Vládní ODS jim přislíbila, že s nimi bude konzultovat připadnou privatizaci energetické společnosti ČEZ. Právě otázka privatizace ČEZ byla klíčovou pro sociální demokraty. Vláda plánuje, že částkou 31 miliard korun z prodeje části akcií naplní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. ČSSD ale tuto společnost privatizovat nechce.

Ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) proto sociálním demokratům těsně před klíčovým hlasováním přislíbil, že o nejvhodnější formě prodeje akcií bude ODS vést jednání s ČSSD. Slíbil také, že pokud to bude možné, bude hledat i jiné rozpočtové zdroje. Tlustý také uvedl, že vláda může zmenšit nabízený objem při privatizaci části ČEZu, pokud stát získá jiné příjmy.

Na samotné privatizaci části společnosti ale vláda nadále trvá, a to právě kvůli zvýšení příjmů rozpočtu. Peníze by podle ministra měly jít na pokrytí stavby silnic, dálnic a na odstraňování ekologických škod. "My jsme slíbili, že budeme o nejvhodnější formě prodeje těchto akcií jednat se sociálními demokraty, a ... pokud by se podařilo z jiných privatizací získat prostředky, tak o ně snížíme rozsah prodeje akcií ČEZu," řekl Tlustý.

"Domníváme se, že případné riziko rozpočtového provizoria by nebylo v zájmu ČR a mohlo by ohrozit jak ekonomickou situaci v České republice, tak i naší mezinárodní pozici," prohlásil bývalý ministr financí a současný předseda sněmovního rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD). Předseda největší opoziční strany Jiří Paroubek dohodu s ODS označil za rozumný kompromis. Do hry se podle něj znovu dostal i návrh ČSSD na prodej menšinového podílu státu ve firmě Letiště Praha. Občanští demokraté podle něj těsně před hlasováním slíbili, že se vrátí k přípravě projektu této privatizace.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) k privatizaci ČEZ řekl, že vláda neuvažuje o prodeji ve správné době a nepoužívá ani správnou metodu. Urban soudí, že hodnota společnosti bude nadále stoupat, a byla by proto škoda se podílu nyní zbavovat. "Drobení ČEZ muže vést k narušení energetické koncepce a k rychlému převodu ČEZ do rukou silných konkurentů v rámci EU, což musí mít za následek dramatické zvýšení cen," domnívá se. Sobotka později naznačil, že v úvahu by mohla po důkladných ekonomických analýzách přijít varianta nákupu akcií samotnou společností ČEZ.

Urbanův nástupce ve funkci Martin Říman (ODS) uvedl, že není možné spoléhat v rozpočtu na nějaký příjem, který možná dorazí v prosinci příštího roku. Vláda podle něj nemá moc jiných společností, které by mohla privatizovat. Pro rozpočet nakonec zvedlo ruku 155 poslanců ze 179 přítomných. Rozpočet podpořili vedle ODS a ČSSD i lidovci a zelení. Proti bylo 23 komunistů.

Komunisté proti

"Komunisté nepodpoří návrh státního rozpočtu ani ve třetím čtení,", řekl na dnešní tiskové konferenci místopředseda KSČM a rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš. Komunističtí poslanci jsou podle Dolejše přesvědčeni, že by bylo možné příjmovou stránku rozpočtu podstatně vylepšit, a to desítkami miliard z firem, v nichž má strategický podíl stát, formou dividend a také lepším výběrem daní. Daňové pohledávky Dolejš odhadl na 100 miliard korun. Tyto peníze by mohly přiblížit deficit rozpočtu závazkům, které Česko přijalo vůči Evropské unii, dodal.

Ve druhém čtení budou podle Dolejše komunističtí poslanci prosazovat využití nevyčerpaných rezerv v jednotlivých resortech. Rozpočtová kapitola ministerstva obrany by například mohla zeštíhlit o tři miliardy, uvedl.

Takto ušetřené peníze by chtěli komunisté použít na zvýšení platů státních zaměstnanců, financování důsledků novelizace Zákoníku práce, sociální podpory souvisejících s růstem cen nájemného, na vědu a pro vysoké školy, na vyšší dotace zemědělcům a na zvýšení dotací krajské a obecní samosprávě. Krajům podle Dolejše chybí nejméně pět miliard.
Rozpočet na rok 2007, který připravila ještě vláda ČSSD a upravila vláda ODS, je podle podle Dolejše nejhorším za poslední léta. Komunisté požadují diskusi o novém pojetí reformy veřejných financí, uzavřel.

Nebezpečné mandatorní výdaje

Před nebezpečným trendem vysokého růstu mandatorních výdajů státního rozpočtu varovali dnes v rozpravě k rozpočtu na příští rok poslanci ODS a KDU-ČSL. Bývalý předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek upozornil na to, že podíl mandatorních výdajů v rozpočtu ubírá každý rok větší a větší část rozpočtových příjmů. "Kdo s argumenty sociálními odkládá strukturu transferů sociálního charakteru, chová se vlastně dramaticky asociálně, protože tím přispívá k vytvoření budoucí situace, kdy v dluhové pasti není pomoc pro ty nejslabší a nejchudší," prohlásil Kalousek.

"Začněme třeba tím, že přestaneme dělat z těch, kterým se nechce pracovat, privilegovanou vrstvu. Přestaňme jim nabízet příjmově srovnatelné, často někdy i příjmově výhodnější alternativy než je pracovat," uvedl s tím, že lidovci v prvním čtení rozpočet podpoří.

Druhé čtení zákona se uskuteční v termínu od 6. prosince. Nejdříve 48 hodin po ukončení druhého čtení se může konat závěrečné čtení. Zákon o rozpočtu pak musí ještě podepsat prezident. Senát se rozpočtem nezabývá. Účinnosti pak tento klíčový zákon nabude od 1. ledna 2007.

Pokud by sněmovna rozpočet neschválila, musí vláda do 30 dnů předložit rozpočet nový. V případě, že by rozpočet nebyl přijat ani do začátku roku, hospodařil by stát podle takzvaného rozpočtového provizoria, tedy podle posledního schváleného rozpočtu. Každý měsíc se přitom může ze státní pokladny uvolnit pouze dvanáctina financí.