OECD: Omezování konkurence snižuje produktivitu

Omezování konkurence prostřednictvím vládní regulace trhů zboží a služeb má výrazně negativní vliv na produktivitu, zjistila nedávná studie ekonomů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V zemích s přísnější regulací vstupu nových aktérů na trh se podle studie pomaleji zavádějí nové informační technologie, druhým negativním důsledkem je odrazování zahraničních investorů.

Autoři studie, na kterou tento měsíc upozornil týdeník The Economist, chtěli zjistit, proč se vývoj produktivity, tedy hodnoty produkce jednoho zaměstnance na hodinu, v posledních letech v jednotlivých vyspělých zemích zjevně nesbližuje, ale naopak spíše vzdaluje.

Odráží se to především v prudkém růstu produktivity v USA v kontrastu se zaostáváním v Evropě, ale i v rozdílných mírách růstu v jednotlivých zemích EU. Podle teorie by to přitom mělo být tak, že kapitál a technologie jdou tam, kde je produktivita horší, což by zapříčinilo rychlejší sbližování horších a lepších zemí. Tento trend by ještě měla posilovat globalizace, která možnosti přeshraničních investic výrazně usnadňuje.

Dohánění produktivity fungovalo zhruba do poloviny 90. let, pak se ale tento vývoj přerušil a Evropa opět začala ztrácet. Běžně se to vysvětluje například nepružností evropských trhů práce, lepším americkým managementem nebo převahou amerických univerzit a jejich úzkým napojením na praxi a technologický vývoj.

Jedním z "hlavních podezřelých" ale je také regulace trhů produktů, která má přímý dopad na konkurenční prostředí v jednotlivých odvětvích a zejména pak na rozsáhlý sektor služeb. Byrokratické předpisy v řadě zejména evropských zemí omezují konkurenci a vyhovují zavedeným podnikům, které se tak nemusejí snažit o inovace a zvyšování produktivity tolik jako v zemích, kde je regulace volnější a konkurenční prostředí ostřejší. To se pak negativně projevuje od poloviny 90. let tím, že v zemích, které více regulují, nejsou tak silné pobídky k firemním investicím do informačních technologií (IT), což nakonec způsobuje zaostávání v produktivitě.

Vlády v zemích OECD sice v posledních letech deregulovaly řadu odvětví od financí po dodávky plynu, někde ale bylo otevírání trhů rychlejší, zatímco jinde byla liberalizace méně ochotná a omezenější. Podle indexu vytvořeného OECD se rozdíl mezi mírou otevřenosti trhů služeb v 80. a 90. letech zvýšil.

Ekonomové OECD Paul Conway, Donato de Rosa, Giuseppe Nicoletti a Faye Steinerová se zaměřili na to, jaký dopad má na produktivitu ve vyspělých zemích regulace trhů služeb. Zatímco trhy průmyslových produktů jsou všeobecně regulovány méně a díky globální liberalizaci obchodu a vzniku jednotného trhu EU se široce otevřely zahraniční konkurenci, trhy služeb naopak zůstávají pozadu. EU se například až nyní začíná shodovat vzniku jednotného trhu ve službách; i zde ale bude liberalizace jen částečná, protože hlubšímu pokroku brání odpor předních západoevropských zemí, jako je Německo a Francie.

Studie na srovnání regulačních podmínek u sedmi neprůmyslových odvětví ve 21 zemích OECD, nezahrnujících nové členy ze střední Evropy, zjišťuje, že tam, kde je regulování trhů upjatější, rostla produktivita za poslední zhruba čtvrtstoletí do roku 2003 celkově pomaleji. Rozdíly se ale začaly prohlubovat hlavně od poloviny 90. let, tedy v době, kdy svět zasáhl "šok produktivity" v podobě globálního nástupu IT. Právě v tempu přijímání nových technologií se projevila různá míra omezování konkurence.

Ukázalo se tak, že nejvíce škody dělají pravidla omezující konkurence v tom, že potlačují podmínky k investicím do produktů IT, nalézajících široké použití v celé ekonomice.

Studie se zaměřovala na to, jak se v jednotlivých zemích OECD vyvíjela regulace v odvětvích dopravy, energetiky a komunikací. Regulace, například v podobě zachovávání monopolních výsad současných i bývalých státních podniků a udržování překážek pro vstup jiných firem na trh, se v těchto sektorech sice zmírňovala, tento vývoj ale nebyl stejnoměrný. Sledovaná odvětví mají velký význam pro celou ekonomiku, protože tvoří významné vstupy po další sektory. Evropská komise letos například vyjádřila nespokojenost s přežívajícími monopolistickými praktikami na trzích elektřiny v EU a slíbila proti tomu zakročit.

Regulace podle zjištění ekonomů brzdí růst produktivity dvěma kanály, nejprve odrazováním zahraničních investic. Ty zkvalitňují konkurenční prostředí jednak tím, že zahraniční aktéři tlačí ke zvýšené aktivitě domácí firmy; to je zejména důležité ve službách, kde tolik nepůsobí liberalizace zahraničního obchodu. Místní firmy také mají při větší zahraniční konkurenci motivaci přebírat nové metody a mají větší možnost zaměstnat lidi se zkušenostmi od zahraničních firem. Podle Conwaye a spol. stupeň regulace trhů ovlivňuje podíl přímých zahraničních v zemi zhruba deseti procenty a dalších 13 procent vlivu představují přímé bariéry vstupu zahraničích investorů.

Například produktivita práce v České republice roste v posledních dvou letech zhruba o pět procent ročně, což je mezi zeměmi EU po pobaltských zemích a Slovensku nejlepší výsledek. V největších ekonomikách - Německu, Francii či Itálii, se tento ukazatel zvyšuje jen o jedno zhruba procento, vyplývá z nedávných údajů Böcklerova institutu. Podle analytika Patria Finance Davida Marka je vzestup produktivity práce v ČR právě výsledkem přílivu zahraničních investic.

Druhý kanál, kterým regulace působí na produktivitu, tvoří informační technologie. Autoři odhadují, že regulace trhů měla v období 1985-2003 na svědomí až dvanáctiprocentní rozdíl v investicích do IT mezi jednotlivými zeměmi. USA tak měly vzhledem k průměru OECD těchto investic více o čtyři procentní body, naopak ve Francii, Řecku, Itálii nebo Portugalsku to bylo proti průměru méně o 2,5 až 3,5 procentního bodu. Odhady podle ekonomů OECD naznačují, že zlepšení produktivity práce zásluhou nástupu IT může být v zemích nejvíce regulujících až o 25 procent menší než v zemích nejliberálnějších.

Zářijová studie ekonomů londýnského Institutu fiskálních studií dospěla k závěru, že reformy v rámci zavádění jednotného vnitřního trhu na poli průmyslu se již projevily zvýšenou konkurencí, snížením ziskovosti, větší motivací k inovacím ,a tím i zvýšeným růstem produktivity. EU ale má hodně co dohánět ve službách, jejichž podíl na hospodářské produkci vyspělých ekonomikách se pohybuje mezi dvěma třetinami až třemi čtvrtinami a jejich produkce tvoří často klíčové vstupy pro průmysl.

V Evropském parlamentu je nyní připravena ke schválení směrnice, která alespoň zčásti otevře trh služeb v EU. Dosud schválený text směrnice ukládá členským státům, aby zaručily volný přístup služeb z jiných států EU na své území a vypočítává překážky, které úřady nesmějí cizím poskytovatelům služeb klást do cesty. Umožňuje jim ovšem, aby omezily či zakázaly přístup služeb z důvodů veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví či ochrany spotřebitelů.