Studie: Výběr daní ve světě je složitý

Daňové příjmy do státních rozpočtů ekonomik mohou být celosvětově do velké míry sníženy složitými daňovými systémy a nedostatkem povědomí o celkové výši daně placené právnickými osobami. Toto zjištění vyplynulo ze studie Světové banky a společnosti PricewaterhouseCoopers nazvané „Paying taxes – The Global Picture“. Studie rovněž uvádí, že vysoké sazby daně z příjmů právnických osob ne vždy vedou k celkově vyššímu výběru daní. Co se týče sazeb, pozornost by měla být více zaměřena na celkové daňové zatížení než na samotné sazby daní z příjmů právnických osob.

Zpráva doporučuje, aby vlády i podnikatelské subjekty vzájemně spolupracovaly a zasadily se o zjednodušení daňových systémů a samotný výběr daní. Toto doporučení platí především v rozvíjejících se zemích, ve kterých ekonomiky fungují nestandardně a neplacení daní je hlavním problémem. Proto by měly země vzájemně využívat svých praktických zkušeností.

„Jednoduchá administrativa při výběru daní a zjednodušení celého procesu jsou základními předpoklady pro účinný daňový systém. Pokud je správně nastavený, přináší výhody jak pro vlády, kterým přináší vyšší výnosy z daní, tak pro podnikatelský sektor, který snadněji splní své daňové povinnosti,“ uvedl Caralee McLiesh, programový manažer a spoluzakladatel projektu Doing Business při Světové bance.

Průměru se vyplňuje 35 stran přiznání ročně

Daňové sazby jsou nejnižší v zemích Středního Východu a Severní Afriky a nejvyšší v oblasti Subsaharské Afriky, kde společnosti v průměru odvedou na daních přes 60 % zisku. Vyhovět administrativním daňovým požadavkům je velkým problémem pro společnosti ve většině zemí. Ve 175 prověřovaných zemích musí právnické osoby vyplnit v průměru 35 stran daňového přiznání ročně. Například v Kamerunu čítá průměrný formulář pro odvod daní právnických osob 172 stran, zatímco v Rakousku pouze 17. V celosvětovém průměru zabere firmám daňová administrace cca 332 hodin ročně. Např. v Brazílii trvá tato administrace až 2 600 hodin, kdežto ve Švýcarsku pouhých 68.

Studie rozšiřuje nedávno zveřejněné poznatky v kapitole o placení daní zprávy Světové banky nazvané „Podnikání v roce 2007: jak reformovat“. Data obsažená v této publikaci obsahují souhrnné daňové sazby, které byly analyzovány podle zásad PwC Total Tax Contribution Framework. Údaje berou v úvahu všechny rozdílné daně právnických osob, na základě kterých byla vypočítána „souhrnná daňová sazba“ pro každou ze 175 zemí zahrnutých v průzkumu – od Afghánistánu po Zimbabwe.

Studie dále doporučuje, aby daň z příjmu právnických osob činila v průměru pouze 36 % souhrnné daňové sazby, 11 % z počtu provedených plateb a 25 % času potřebného k administraci daní. Vlády a společnosti by měly více zaměřit svou pozornost na jiné daně, např. z příjmů ze závislé činnosti či z nemovitostí, stejně jako na přidružené náklady na administraci tak, aby lépe pochopily rozsah veškerých daní odváděných do státního rozpočtu.

Lenka Mrázová, senior manažerka v oddělení Daňových a právních služeb české společnosti PricewaterhouseCoopers k tomu uvádí: „Například v České republice činí příjmy státního rozpočtu z DPH až 34 % z celkových daňových příjmů, zatímco daň z příjmů právnických osob pouze 20 % těchto příjmů. DPH a spotřební daně vykazují také mnohem vyšší dynamiku meziročního růstu výběru ve srovnání s daní z příjmů právnických osob či daní ze závislé činnosti (okolo 7 %).“

Zpráva zahrnuje široký okruh daní používaných po celém světě spolu s různými vazbami mezi přímými a nepřímými daněmi a daněmi z příjmů ze závislé činnosti. Daně z příjmů ze závislé činnosti patří k těm méně viditelným, přesto je poukazováno na potřebu vyšší transparentnosti a kvalitnější vykazování z hlediska podílu na celkových daních. Jinak je velmi obtížné porozumět, jak by vlády a podnikatelské subjekty mohly spolupracovat na nalezení optimální daňové úrovně s nejnižším dopadem na podnikání.

Bez transparentnosti to nejde

Zvýšení transparentnosti je základním předpokladem daňové reformy. Diskuse, které ji doprovázejí, se často zaměřují na výši daní z příjmů právnických osob. Avšak jak vyplynulo ze studie, daně z příjmů právnických osob tvoří pouze malý podíl všech daní, které firmy platí. Data, která byla zjištěna, pomohou zákonodárcům rozpoznat jak komplexní problémy související s výběrem daní, tak rovněž priority pro reformu jdoucí nad rámec daně z příjmů právnických osob. Vlády a daňové úřady by měly přehodnotit složitost současných daňových systémů a začít diskutovat o výhodách snížení daňových sazeb a zjednodušení administrativních procesů. Společnosti by na druhé straně měly být otevřenější při vykazování daní. Větší průhlednost při odvádění všech daní podpoří lepší řízení rizik při tomto procesu a napomůže vládám i vlastníkům společností lépe zjistit, kolik společnosti na daních skutečně odvádějí.

Zpráva byla vypracována Světovou bankou s podporou PricewaterhouseCoopers a je zahrnuta ve zprávě vypracované Skupinou pro podnikání v rámci Světové banky. Metodologie použitá k výpočtu celkového daňového zatížení pro každou zemi je v souladu s obecnými principy používanými PwC. Tato metodologie se zaměřuje na všechny daně placené společnostmi a vytváří standardizovaný rámec pro měření odvodu daní. Souhrnná daňová sazba zahrnuje pouze daně placené společnostmi. Kromě toho studie obsahuje jak data o administrativních nákladech, tak také o nákladech spojených s vyhověním všem předpisům spojených s odvodem daní.