Analytici opěvují slovenský růst

Podle odborníků Slovensko výrazně předčilo ostatní solidně rostoucí středoevropské ekonomiky. Slovensko je významným obchodním partnerem Česka, takže jde podle nich o výbornou zprávu i pro tuzemské hospodářství. Někteří zahraniční ekonomové však varují před přehřátím ekonomiky.

Slovenská ekonomika ve 3. čtvrtletí zrychlila meziroční reálný růst na rekordních 9,8 procenta ze 6,7 procenta za druhé čtvrtletí. Údaj je výrazně vyšší než očekávání analytiků, kteří odhadovali růst HDP na 6,8 procenta.

"Údaj o růstu slovenské ekonomiky je bleskem z čistého nebe. Slovensko svým tempem růstu vybočilo ze všech dosavadních středoevropských zkušeností," řekl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Bude-li růst obdobně pokračovat, bude to podle něj důkazem, že úspěšně provedené ekonomické reformy a snížení míry zdanění slovenské ekonomice výrazně pomohly.

Slovenská ekonomika svou dynamikou ve 3. čtvrtletí předstihla i Litvu, jednoho z pobaltských ekonomických tygrů, doplnil analytik Patria Finance David Marek. Tempo slovenského růstu je dosud nejvyšší známý výsledek ve 3. čtvrtletí v celé Evropě. Možná ale bude překonán Lotyšskem či Estonskem. Dynamika růstu HDP na Slovensku zaostala jen o několik desetin procentního bodu za Čínou, dodal.
Marek upozornil na to, že zatím nejsou známy detaily slovenského HDP. Slovenští statistici jen uvádí, že k vysokému růstu ekonomiky přispělo zejména zvýšení vývozu. "A zde významnou roli hraje i ČR, kam směřuje asi 12,5 procenta slovenského vývozu a domácí poptávka v české ekonomice letos roste poměrně slušným tempem," poznamenal.

Slovensko je v regionu jednoznačně nejrychleji rostoucí ekonomikou, souhlasil analytik Atlantik FT Petr Sklenář. V Maďarsku totiž ekonomika ve třetím kvartále vzrostla o 3,6 procenta, v Polsku se očekává růst kolem 5,5 procenta a česká ekonomika vzrostla podle odhadů asi o pět procent.
Vyšší růst slovenské ekonomiky je prý dobrou zprávou i pro českou ekonomiku, protože Slovensko je po Německu druhý největší obchodní partner. Vyšší růst Slovenska tak bude zvyšovat poptávku i českým výrobcům, kteří vyváží na Slovensko, vysvětlil Sklenář.

V regionálním srovnání Slovensko tento rok jednoznačně opět obsadí první místo v žebříčku nejrychleji rostoucích ekonomik, ze kterého ho minulý rok těsně sesadilo Česko, odhadla analytička České spořitelny Mária Fehérová. "Na čele regionu by se mělo Slovensko udržet nejbližší dva roky, když růst podpoří spuštění nové výroby a zintenzivnění existující výroby v exportně orientovaných podnicích," míní.

Podle Vladimíra Pikory z Next Finance se nabízí otázka, zda nedošlo při výpočtu slovenksého HDP k chybě, zda se nesečetlo něco dvakrát. "Na odpověď na tyto otázky si budeme muset počkat do doby, než budeme znát strukturu dat," dodává analytik.
Podle Pikory je však nejnovější výsledek růstu slovenské ekonomiky "jen dalším důvodem, proč do učebnic hospodářské politiky zařadit kapitolu zasvěcenou hospodářským reformám." Ty budou podle něj v budounu ještě v mnoha zemích kopírovány.

Podle analytika vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnání (WIIW) Zdeňka Lukáše má na aktuálním makroekonomickém růstu Slovenska hlavní zásluhu automobilový průmysl, konkrétně náběh výroby ve francouzské automobilce PSA Peugeot Citroën v Trnavě. "Potvrzuje se, že slovenský průmysl je hnaný automobilovým průmyslem," řekl Lukáš.
Podle něj se tak ve slovenském průmyslu stále zvyšuje podíl zboží s vysokou přidanou hodnotou. "Někteří ekonomové tvrdí, že přílišná orientace Slovenska na automobilový průmysl je riziková. Ale já říkám: Zaplaťpánbůh za ty tři automobilky," poznamenal Lukáš. Kromě PSA vyrábí na Slovensku automobily jihokorejská Kia v Tepličce nad Váhem a v Bratislavě Volkswagen.
Slovensku podle Lukáše rovněž prospívá celosvětově rostoucí poptávka po kovech a oceli, z čehož těží především společnost US Steel Košice.

Podle experta se nyní projevují hospodářské politiky předchozí vlády Mikuláše Dzurindy. "Toho si je současná vláda Roberta Fica vědoma a dosud to nekazí," podotkl.
Mezi dalšími zdroji růstu analytik jmenoval rostoucí poptávku po slovenském zboží v zahraničí, investice do infrastruktury, ale i zvýšenou koupěschopnost slovenských spotřebitelů. Tu může v dalším období pozitivně ovlivnit Ficova snaha snížit sociální rozdíly a hospodářskou zaostalost východu Slovenska za jeho západní částí, domnívá se Lukáš.

"Růst je mimořádný, protože další ukazatele slovenské ekonomiky nenapovídaly nic výjimečného," řekl Luc Bernard, profesor ekonomie v Katolické univerzitě v Nové Lovani. Podle něj může být ale takový výkyv přechodný a vyvolaný třeba krátkodobým nárůstem exportu či domácí poptávky. Zda jsou tato čísla odrazem skutečného trendu ještě vyššího růstu než dosud, nelze z jednoho údaje určit, ale je třeba počkat dvě až tři čtvrtletí, prohlásil.

Pokud jde o riziko přehřátí slovenské ekonomiky, uvedl, že je třeba sledovat především kroky centrální banky a kurz slovenské koruny, na kterém by se obavy z budoucího projevily nejdřív.
Analytici dánské Danske Bank však upozornili na to, že silný údaj HDP znamená přehřívání slovenské ekonomiky. Centrální banka tak bude muset opět zvýšit úrokové sazby, aby zmírnila tlak na růst cen v obchodech. Slovenská centrální banka letos zvýšila základní úrokovou sazbu ve čtyřech krocích o 1,75 procentního bodu, a klíčová dvoutýdenní reposazba je tak na 4,75 procenta, napsala agentura Reuters.

Podle londýnských expertů investiční banky Dresdner Kleinwort (DKW) jsou dosažené slovenské výsledky velkolepé. Raffaella Tenconiová, která Slovensko sleduje, ale současně soudí, že obrovský hospodářský růst zvýší inflační tlaky.

DKW na základě nových výsledků odhaduje letošní slovenský růst na 7,3 procenta, až dosud zněl odhad na 6,8 procenta. Zvyšuje i odhad růst pro příští rok na 6,5 procenta ze šesti procent.
Překvapivě vysoký růst zesiluje pravděpodobnost, že Národní banka Slovenska zvýší úrokové sazby dříve, než se čekalo. DKW ale odhaduje, že to nebude před koncem roku.