Země eurozóny se za osm let od zavedení eura ještě úplně nepřizpůsobily měnové unii s jednotnou měnovou politikou a měnou. Stejně tak by měly rychleji snižovat rozpočtové schodky, uvedla Evropské komise ve výroční zprávě o vývoji ekonomiky EU, která je zaměřena především na ekonomiku 12 zemí eurozóny.
Euro přineslo stabilní inflaci, ekonomický růst ale nepodpořilo
Za osm let od svého vytvoření se euro zavedlo jako silná a stabilní měna a členové eurozóny dobře reagovali na šoky, jako byl vzestup cen ropy nebo neklid na finančních trzích. Stejně tak inflace byla od roku 1999 pozoruhodně nízká a stabilní, uvedla dále komise. Na druhou stranu připomíná nepříliš vysoký ekonomický růst a přetrvávající rozdíly v růstu a inflaci mezi jednotlivými státy.
Podle údajů komise v období po zavedení eura se v celé eurozóně růst mírně zvýšil, ale mezi jednotlivými zeměmi jsou značné rozdíly. V období 1999 až 2005 se průměrný růst podstatně zvýšil v Řecku, Španělsku a Lucembursku. Méně patrný byl ve srovnání s obdobím 1992 až 1998 nárůst v Belgii, Francii a Finsku a ekonomický růst se naopak snížil v Německu, Itálii, Nizozemsku, Rakousku a Portugalsku.
Inflace se v eurozóně po zavedení eura také snížila - nejpatrněji v Řecku, Itálii a Portugalsku. Zvýšila se ale v různé míře v Belgii, Německu, Francii, Irsku, Lucembursku a Nizozemsku.
Eurozóna potřebuje reformy
Zpráva zdůrazňuje, že země eurozóny musejí zrychlit strukturální reformy a během nynějšího období hospodářského růstu vylepšit své rozpočty, aby při příštím poklesu měly víc manévrovacího prostoru. Komise také připomíná lepší koordinaci v rámci eurozóny, zejména těsnější koordinaci národních rozpočtů a reforem, například finančních trhů a otevírání trhů se službami.
Komise také vyzývá politiky, aby lépe vysvětlovali výhody eura občanům a "dobře si rozmysleli, než je použijí jako obětního beránka při ekonomických problémech".
