Kampeličky: levnější účty, vyšší úroky vkladů

Sektor družstevních záložen se po problémech koncem 90. let transformoval a od roku 2002 vklady klientů kampeliček rostou. Vklady klientů záložen vzrostly koncem srpna na téměř čtyři miliardy Kč, což je meziročně o skoro 70 procent více. Uvedl to mluvčí Asociace družstevních záložen Oldřich Zajíc s tím, že asociace sdružuje drtivou většinu fungujících kampeliček.
Počet členů členských družstevních záložen stoupl koncem srpna na 19.500, zatímco před rokem činil necelých 13.000. Růst vkladů a členů družstevních záložen by měl podle šéfů kampeliček pokračovat podobným tempem i v dalších letech.

Kampeličky se stabilizovaly
"Nálepka tunelářů by záložnám po šesti letech bezproblémového fungování již neměla příslušet," míní předseda asociace Petr Marsa. Koncem 90. let bylo v kampeličkách rozkradeno osm miliard Kč z 11,3 miliard korun vkladů. "Minulost je koule u nohy, ale na čím dál delším řetězu," podotkl člen prezidia Jaroslav Šulc.

Problémy v peněžním družstevnictví nastaly podle Marsy kvůli děravým zákonům. K renesanci odvětví prý napomohl zejména nový zákon a přelicencování kampeliček. Družstevní záložny jsou od ledna 2006 pod regulací České národní banky, regulace se děje podle směrnic EU a kampeličky nyní musí splnit přísnější kapitálové požadavky.

Družstevní záložny jsou nyní zcela legitimní a pevnou součástí českého finančního trhu, souhlasil analytik serveru Finance.cz Michal Ruml. Zůstatky na běžných a vkladových účtech u záložen jsou nyní ze zákona pojištěny. Všechny záložny navíc musely navýšit kapitál, takže na trhu zůstaly jen větší a stabilnější kampeličky. Lidé se tedy dnes již družstevních záložen nemusí obávat, dodal.

Běžné účty jsou levnější než v bankách
Družstevní záložny jsou pro lidi podle Rumla zajímavé hlavně svými běžnými účty, které jsou proti bankám levnější, a vkladovými produkty, které jsou více úročeny. Dále jsou zajímavé svými alternativními produkty, například úvěry na družstevní bydlení a podobně, poznamenal.
Kampeličky mohou podle šéfredaktora listu Finanční poradce Petra Fejtka nabízet levnější a vstřícnější služby než banky. "Levnější proto, že "nemusí odvádět" značný díl zisku akcionářům. Vstřícnější, protože jsou svým klientům skutečně blíže," doplnil.

Vlna pádů kampeliček přišla na podzim 1999. V likvidaci nebo konkurzu se ocitly téměř dvě třetiny ze 124 existujících záložen. Šéfové některých záložen skončili ve vězení. V polovině roku 2001 se první klienti zkrachovalých kampeliček dočkali náhrady části uložených vkladů. Mnozí členové zkrachovalých kampeliček opět uložili peníze do některé existující družstevní záložny.