Češi platí za elektřinu jednu z nejvyšších cen v EU

Pokud v něčem nové členské státy Evropské unie dohnaly své západní sousedy, jsou to rozhodně ceny za elektřinu. V přepočtu na kupní sílu vynakládají na elektřinu jednoznačně nejvíce finančních prostředků slovenské domácnosti, české se ale nedrží příliš daleko za nimi. Vyplývá to z nové statistiky Eurostatu.

Čechům patří pomyslné deváté místo mezi 29 státy Evropy (do tabulky jsou kromě 25 států EU započítány i další čtyři, které jsou mimo EU). Mezi prvními deseti státy, kde rodiny vzhledem ke svým příjmům platí za elektřinu nejvíce, jsou hned čtyři nové členské země plus Rumunsko, jež se stane členem evropského společenství 1. ledna 2007.

Eurostat přepočítává kupní sílu na jednotku zvanou PPS (Purchasing Power Standard). Češi tak za 100 kWh zaplatí 16,66 PPS. Mnohem hlouběji do kapsy ale musí sáhnout Slováci, jež za 100 kWh vydají 24,76 PPS. S větším odstupem se na druhém místě za východními sousedy ČR drží Poláci (20,60 PPS).

Za elektřinu naopak nejméně peněz vydávají řecké domácnosti, jež zaplatí v přepočtu na kupní sílu zhruba dvakrát méně než Češi. O málo více platí Finové a Francouzi, přičemž ve Francii má státní energetický gigant EDF zhruba podobné postavení jako v České republice ČEZ.

Vyšší výdaje českých domácností na elektřinu ve srovnání s ostatními státy EU však nejsou ojedinělým jevem. Za odběr elektrického proudu zaplatí ve srovnání se svými západními sousedy i české firmy. V rámci 29 států Evropy se ČR drží na nepříliš lichotivém pátém místě. První jsou tentokrát Rumuni a Slováci se propadli na třetí místo. Nejlevnější je pro firmy finská elektřina.

Srovnání by pro Českou republiku mohlo nakonec vyznít ještě o něco hůře, kdyby byla česká elektřina zatížena daněmi, podobně jako tomu je v některých starých členských zemích EU. V Dánsku například daně navyšují cenu elektrického proudu o 56 procent a v Nizozemsku asi o 40 procent.