OECD varuje před sílící rolí státu v ruské ekonomice

Velkou překážkou investic v Rusku je i zakořeněná korupce a nízká úroveň ochrany duševního vlastnictví, uvedla v hodnocení ruské ekonomiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Ruská ekonomika rostla od roku 1999 průměrným ročním tempem 6,7 procenta, zejména díky vývozu surovin v čele s ropou a plynem. Oficiální procento lidí žijících v chudobě se díky tomu snížilo ze 30 procent v roce 1999 na 18 procent v roce 2004. Co však Rusko získalo na zahraniční konkurenceschopnosti díky devalvaci rubu z roku 1998, to již vzala inflace, napsali ve zprávě ekonomové OECD William Tompson a Christian Gianella.

"Třebaže Rusko nadále roste relativně vysokým tempem, hlavní faktory, na nichž tento růst stojí, jsou pouze dočasné," uvádí OECD. Ekonomika bez přílivu investic naráží na omezené kapacity a demografická krize začne již od příštího roku snižovat počet pracovních sil. "Úkolem pro politiky je zařídit v Rusku přechod k období soběstačného růstu vedeného investicemi a inovacemi," píše zpráva.

Stát zvyšuje svůj vliv především v energetice, jak těžbě surovin, tak ve výrobě elektřiny, dále ve finančním sektoru nebo v letectví. OECD za přelomový signál tohoto trendu označila nucenou aukci hlavní těžební divize tehdy největší ropné skupiny Jukos z konce roku 2004. Poté se ruka státu projevovala v řadě akvizic státních podniků z energetiky a bankovnictví, uvedla OECD.

"Snad nejrušivějším trendem politiky posledních let je pokračující kampaň za rozšíření role státu ve 'strategických sektorech'," uvádí zpráva. "Politika se podle všeho stále více zaměřuje nikoli na tržní reformy, nýbrž na zesílení vlivu státu na klíčová místa ekonomiky. To je pro růstové vyhlídky Ruska špatné znamení," napsala organizace.

Zvláštní pozornost věnuje v tomto směru OECD plynárenskému kolosu Gazprom, který v posledních letech prodělával velkou expanzi a zároveň se vrátil pod státní kontrolu. Gazprom proniká do řady dalších sektorů včetně elektroenergetiky, strojírenství a médií, avšak "často na úkor svého základního podnikání", uvádí OECD. Přitom je monopolním ruským dodavatelem zemního plynu do zemí střední a západní Evropy, kde poptávka po plynu výrazně roste.

Ruská vláda přitom v sektoru plynu nedělá reformy, které by zde podpořily růst například zvýšením domácích cen a zajištěním přístupu jiných producentů k hlavním domácím a exportním plynovodům. Plynárenství se tak zanedbává v době, kdy "rostou obavy z udržitelnosti ruských dodávek plynu", uvedla OECD.

Rusko nyní díky vysokým světovým cenám těží z bohatých příjmů z prodeje surovin, podle OECD by však mělo příliv petrodolarů do státní pokladny brzdit, jinak riskuje další růst inflace. Organizace proto navrhuje Moskvě rozšířit stabilizační fond, který shromažďuje příjmy z prodeje ropy, i na další komodity včetně kovů.