Lidé pobírající minimální mzdu budou od příštího roku dostávat 8000 korun. Vláda ve středu rozhodla o zvýšení nejnižšího příjmu o 45 korun, a to proti vůli odborářů. Odbory chtěly minimální mzdu zvýšit více, naopak zaměstnavatelé si přáli její zmrazení. Kabinet se nakonec přiklonil k názoru ministerstva práce a sociálních věcí.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch při úterním zasedání tripartity označil zvýšení minimální mzdy o 45 korun za "jeden z prvních výraznějších protizaměstnaneckých kroků vlády". Podle něj povede k dalšímu prohlubování propasti mezi lidmi s nízkými a vysokými příjmy.

Odbory navrhovaly růst na 8500 korun. Podle nich by minimální mzda neměla klesnout pod 40 procent mzdy průměrné, která ve třetím čtvrtletí letošního roku činila téměř 20.000 korun. Letos minimální mzda rostla dvakrát. Poprvé se zvedla v lednu ze 7185 na 7570 korun, v červenci pak na 7955 korun.

Podle údajů ministerstva práce pobírá minimální mzdu v Česku jen zlomek lidí. Dostávají ji asi dvě až tři procenta zaměstnanců.

Odboráři říkají, že vláda vychází vstříc požadavku zaměstnavatelů. Jejich představitelé již dříve uvedli, že vyšší růst minimální mzdy by představoval další komplikace, zvláště pro menší podniky. Kvůli vyšším nákladům by některé z nich mohly začít omezovat svou činnost či dokonce propouštět. Některé menší výrobní firmy si stěžovaly také na to, že pokud budou muset zvýšit příjem nekvalifikovaným pracovníkům, na ohodnocení kvalifikovaných a dobrých zaměstnanců jim nezbude.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace