Podle ministra průmyslu a obchodu Alistaira Darlinga to bude největší větrná elektrárna v moři na světě. Bude umístěna v ústí řeky Temže mezi Margate a Clactonem asi 20 kilometrů od pobřeží. Projekt zvaný London Array má mít 341 turbín s celkovou kapacitou 1000 megawattů, což je pro srovnání kapacita jednoho bloku české jaderné elektrárny Temelín. Zabírat má plochu asi 150 kilometrů čtverečních.


Konsorcium společností E.ON UK a Shell WindEnergy, které tuto elektrárnu postaví, uvádí, že pokud by se stejná kapacita elektřiny vyráběla v tepelné elektrárně, produkovala by 1,9 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Projekt přijde na 1,5 miliardy liber, tedy přes 600 miliard korun. Poslední překážkou pro projekt byla nutnost ho upravit tak, aby neohrožoval vzácné ptáky v oblasti.


Ve stejné oblasti, ale blíže jižnímu pobřeží, bude stát i další větrná elektrárna Thanet se stovkou turbín. Dohromady Thanet a London Array budou s to dodávat elektřinu třetině ze tří milionů londýnských domácností.


Británie jako ostrov může využívat poměrně vytrvalého a stálého větru na pobřeží a umístit elektrárny mimo dohled lidí nebo na daleký obzor moře. Někteří experti chtějí, aby asi čtvrtina potřeby elektřiny v Británii byla kolem roku 2020 pokryta pomocí větrných elektráren. Vedle toho se pracuje na využití přílivu a odlivu k výrobě elektřiny. Britská vláda ovšem upozornila, že bez využití jaderných elektráren nebude země schopna splnit své záměry v omezování škodlivých emisí plynů.


Větrné elektrárny na moři budí méně kontroverzí než jejich "kolegyně" na pevnině. Většinou se nacházejí ve vzdálenosti deseti a více kilometrů od břehu, kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám jsou však nákladnější. Projekt London Array by byl bezkonkurenčně největší světovou větrnou elektrárnou na moři.


Podle dostupných údajů je zatím největší takovou elektrárnou komplex Nysted na pobřeží Dánska. Celkový výkon přes 70 turbín představuje 165 MW. Následují tři britské větrné elektrárny North Hoyle (30 x 2 MW), Scroby Sand (30 x 2 MW) a Kentish flat (30 x 3 MW) a další se staví v Barrow (30 x 3 MW). Dobrou zkušenost s větrnými elektrárnami na vodě má také Kanada v oblasti Velkých jezer. Například plánovaná elektrárna na jezeře Ontario by měla mít do roku 2011 celkovou kapacitu 710 MW.


Větrné elektrárny pokrývají ve světě asi jedno procento spotřeby elektrické energie. "Větrnou" mocností je Dánsko, které z větru pokryje 23 procent spotřeby energie, následují Španělsko (osm procent) a Německo (šest procent).

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace