Pravidla zavádění jednotné evropské měny v zemích EU zastarala a na místě jsou reformy. V dnešním vydání listu Financial Times (FT) to napsal guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. V době, kdy má unie 27 členů, se pravidla zavádění eura řídí stejnými podmínkami, jako když bylo v unii šest zemí, upozorňuje bankéř.
"Pravidla a institucionální rámec, jimiž se 27 členů při rozhodování řídí, jsou ale v zásadě stejné, jako byly v době, kdy měla unie šest nebo 15 členů," napsal Tůma. Proces rozšiřování unie podle něj znamená dilema: s rostoucím počtem členů je víc než kdy jindy nutné mít pravidla, která budou všichni respektovat.


Dodržování pravidel ale může být pro některé země svazující. To platí v případech, kdy je nutné dodržovat regule, které byly vytvořeny pro úplně jiný klub, než jakým je dnešní unie. To guvernér ukazuje právě na příkladu měnové politiky a zavádění eura.
"Pravidla byla vytvořena před 15 lety, ale aplikují se vždy, když se chce některá země připojit k eurozóně. Taková země musí splňovat maastrichtská kritéria a také zůstat alespoň dva roky v režimu směnných kurzů ERM-2. Dříve mohla být taková pravidla naprosto v pořádku, dnes jsou ale zastaralá a kontraproduktivní," myslí si Tůma.


Režim ERM-2 měl podle Tůmy smysl v situaci, kdy se měnová politika v západní Evropě opírala hlavně o pevné kurzy vázané na německou marku. Dnes ale takový systém nemá pro většinu zemí EU smysl, protože měnová politika se v jednotlivých zemích provádí jinak. Někde jsou měnové výbory, jinde mají pevný kurz, a v některých zemích centrální banky směřují inflaci k určitému cíli. To je třeba příklad České republiky. Existují ale také jiné přístupy.


Podobně se Tůma dívá i na podmínku mít rozpočtový deficit do tří procent hrubého domácího produktu. "Předpokládá se, že paktem stability a růstu se budou řídit všichni členové EU. Takže udržet maastrichtské kritérium maximálně tříprocentního deficitu je jen formalita. Toto kritérium je možné zrušit, aniž to způsobí problémy," upozorňuje guvernér.
Česká republika původně plánovala, že euro zavede v roce 2010. Nyní se ale tento termín nezdá být kvůli vysokému schodku veřejných rozpočtů reálný.


Podle ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory guvernérova kritika podmínek vstupu do eurozóny navazuje na kritiku řady českých ekonomů a je oprávněná. "Nyní je otázkou, zda se tento tlak na změnu pravidel promítne do hospodářské praxe nebo zda jej západní Evropa zneužije ke zpomalování rozšiřování eurozóny na východ," uvedl Pikora.