Podle Bělorusů ropa do Evropy opět proudí

Nová zpráva (23:15):
Z Ruska do Evropy začala dnes zhruba kolem 22:30 opět proudit ropovodem Družba ropa. S odvoláním na běloruské zdroje to oznámily agentury AP a Reuters. Obnoveny tak byly dodávky ropy přes Bělorusko, kudy ropa od pondělí netekla kvůli jeho sporům s Ruskem o vývozní cla a tranzitní poplatky.

Předchozí zpráva (19:05):
Ruská společnost Transněfť by měla obnovit normální dodávky ropy do Evropy ropovodem Družba ve čtvrtek. Bělorusko musí nejprve odběratelům ve střední Evropě vrátit to množství ropy, které předtím odčerpalo. Řekl to dnes novinářům generální ředitel Transněfti Semjon Vajnštok. Ruský vyslanec u Evropské unie poté sdělil, že dodávky se obnoví "do několika hodin".

Bělorusko podle Transněfti od víkendu do pondělního zastavení dodávek z Ruska odčerpalo z Družby 80.000 tun ropy. Minsk ropu odebíral jako kompenzaci poté, co Rusko odmítlo platit od ledna zavedené tranzitní clo. Moskva nyní žádá, aby Bělorusko těchto 80.000 tun vrátilo. "Očekávám, že se to stane zítra," řekl Vajnštok novinářům, kdy čeká obnovení dodávek.

Předchozí zpráva (17:30):
Dodávky ropy budou obnoveny za základě dokumentu, který má zastat běloruské společnosti Gomel Transněft běloruská vláda. Informovala o tom ruská agentura ITAR-TASS. K obnovení přispěl kompromis, kterého dosáhli v telefonickém rozhovoru prezidenti Putin a Lukašenko. Na Slovensko by měla ruská ropa podle generálního ředitele slovenského provozovatele ropovodu Transpetrol Štefana Czucze dorazit v 18:00, otázkou ovšem zůstává, zda se tak stane. Také polský odpoledne provozovatel ropovodů PERN prostřednictvím svého mluvčího oznámil, že ve večerních hodinách budou obnoveny dodávky suroviny severní větví Družby do Polska.

Běloruská vláda podle ruských agentur rozhodla o zrušení poplatku za tranzit ruské ropy do Evropy přes své území. Běloruský premiér Sjarhej Sidorski po jednání vlády novinářům sdělil, že ve čtvrtek odjede do Moskvy, kde bude jednat svým ruským protějškem Michailem Fradkovem o zbylých otázkách sporu.

Pomohl telefonát Putina s Lukašenkem
Lukašenkova kancelář odpoledne přímo uvedla, že prezidenti Putin a Lukašenko se po telefonu dohodli na vyřešení sporu. Kreml byl zdrženlivější a pouze uvedl, že Putin s Lukašenkem telefonicky hovořil, o žádné dohodě se ale Moskva nezmiňuje.

"Výsledkem jednání bylo dosažení kompromisu mezi oběma stranami. Toto řešení pomůže odblokovat současnou bezvýchodnou situaci, včetně obnovení dodávek ropy do Evropy prostřednictvím ropovodu Družba," uvedl Lukašenkův úřad.

"Během jednání se hovořilo o několika otázkách hospodářské spolupráce mezi Ruskem a Běloruskem, včetně energetických otázek, jako jsou problémy s tranzitem ruské ropy přes území Běloruska," stojí ve zprávě, kterou vydala kancelář prezidenta Putina.

Společnost Mero, která provozuje ropovody v Česku, již byla o obnovení dodávek ruské ropy informována. "Generální ředitel Jaroslav Pantůček se dnes telefonicky spojil s vedením společnosti Transpetrol, které mu tuto informaci sdělilo," řekla mluvčí společnosti Mero Renáta Fialová.

Spor zasáhl celou střední Evropu
Spory mezi oběma státy začaly na konci loňského roku, kdy Rusko zdražilo Bělorusku plyn ze 46 na 100 dolarů za 1000 kubíků. Odpovědí Běloruska bylo zavedení tranzitního poplatku 45 dolarů za každou tunu ruské ropy, která proteče přes její území do západní Evropy. Ostrý spor o poplatky v pondělí vyvrcholil tím, že ruská společnost Transněfť zcela zastavila tranzit ropy přes Bělorusko do evropských zemí.

Zastavení dodávek ruské ropy postihlo ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko a Německo. Tyto země musely začít čerpat surovinu ze svých zásob. Navíc Ukrajina byla nucena ve středu zastavit vývoz ropy přes černomořský přístav Južny. "Přerušení zásobování ropovodem Družba nás připravilo asi o 50 procent vývozu," sdělil před pravidelným zasedáním vlády ukrajinský ministr paliv a energetiky Jurij Bojko.

Proti ruskému postupu důrazně protestovali zástupci Evropské unie. Evropská komise v úterý navrhla plán snížení evropské závislosti na dovozu energie z Ruska, prostřednictvím úplné liberalizace trhu s energiemi, kterou dosud většina členských států EU spíše ignorovala, a většího využití obnovitelných zdrojů energie.