Podle vrchního ředitele sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Zdeňka Nováka by v takovém případě bylo nejčistším řešením, kdyby vilu převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Dědici se odvolávali na zákon o napravení některých křivd způsobených holokaustem, podle zastupitelů by se měl proto záležitostí zabývat stát. Tato norma se totiž na městský majetek nevztahuje. Je ale věcí každého zastupitelstva, jak se k problému postaví. Město samo může stavbu vrátit původním majitelům usnesením zastupitelstva na základě zákona o obcích.

Všechny politické kluby v zastupitelstvu se dnes shodly, že vilu je morálně správné vydat dědicům. Rozcházely se ovšem v názoru na způsob.

Jednání zastupitelstva se zúčastnily i dvě dcery původních majitelů, manželů Tugendhatových. "Naším záměrem je ponechat vilu otevřenou pro veřejnost. Budeme se snažit o zajištění rychlé a profesionální rekonstrukce," řekla zastupitelům Daniela Hammer-Tugendhatová. Z rozhodnutí zastupitelů byla rozpačitá. "Je to nejasné řešení, moc tomu nerozumíme. Problém se jen přesunul na vyšší úroveň," řekla novinářům.

Vila Tugendhat je od roku 2001 zapsána jako jediná česká stavba moderní architektury na seznam UNESCO. Stavbu v rezidenční čtvrti Černá Pole navrhl v roce 1928 německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. Podle odborníků je unikátní prostorovou koncepcí, výběrem materiálu i zařízením.

tugendhat_vetsi.jpg
Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace