Investiční pobídky zřejmě v budoucnu budou dostávat pouze technologicky náročné provozy. Počítá s tím vládní novela zákona o investičních pobídkách, který dnes sněmovna podpořila v prvním čtení.
Novela má zároveň snížit požadavek na minimální investice z původních 200 milionů na 100 milionů korun, aby pobídky mohly získat i středně velké firmy.
"Chceme, aby na investiční pobídky dosáhly i subjekty s více českým kapitálem, které té stávající hranice 200 milionů málokdy byly schopny dosáhnout," řekl poslancům ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS). Před závěrečným schvalováním novelu projednají výbory hospodářský a pro regionální rozvoj.
Investiční pobídky by podle návrhu měly být poskytovány pouze na nové strojní zařízení, jehož stáří je omezeno na pět let, uvedl ministr. Novela podle něj zvyšuje minimální podíl strojového zařízení na celkové hodnotě investice na 60 procent. Minimální investice na celém území ČR by byla sjednocena na částku 100 milionů korun a minimální investice krytá vlastním kapitálem se má snížit na 50 milionů korun.
Návrh novely zjednodušuje posuzování investičních záměrů, které se budou o investiční pobídky ucházet. Firmy usilující o podporu státu by v budoucnu podle návrhu měly být rozděleny do dvou skupin podle technologické náročnosti odvětví. Maximální výše pobídek by byla určena podnikům například z leteckého průmyslu, farmacie, výroby počítačů nebo motorových vozidel.
Se změnou zákona již dříve vyjádřili souhlas zástupci agentury CzechInvest i Svaz průmyslu a dopravy. "V minulosti česká ekonomika potřebovala jiný druh investic, nyní se posunula dál ve prospěch nových technologií," uvedl výkonný ředitel CzechInvestu Jakub Mikulášek.
"Pobídky zaměřené na investice s vysokou přidanou hodnotou prosazujeme už několik let. Při zpracování navrhované novely chceme prosadit, aby se do zákona dostaly další podmínky, a to například jiný než dosavadní způsob posuzování vlivu na nezaměstnanost a povinný podíl domácích subdodavatelů," řekl dříve ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Boris Dlouhý.
Podnikatelé zřejmě nebudou muset dokazovat bezdlužnost
Poslanecká sněmovna v první čtení podpořila vládní návrh novely živnostenského zákona a daňových zákonů, jež počítají s tím, že zájemci o podnikání nebudou muset předkládat živnostenskému úřadu doklady o své bezdlužnosti.
Před závěrečným schvalováním předlohu projednají rozpočtový a hospodářský výbor.
"Pokud chce někdo své dluhy vyrovnat poctivým živnostenským podnikáním, pokládáme to za přijatelnější způsob, než když ho pošleme na 'pracák'," řekl k záměru novely ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).
Návrh, který vypracovala ministerstva financí a průmyslu a obchodu, má usnadnit přístup k živnostenskému podnikání. Nyní patří mezi podmínky pro získání živnostenského listu podnikajícími fyzickými osobami, že tito lidé nemají na svých osobních účtech evidovány daňové nedoplatky ani nedoplatky na sociální a zdravotní pojištění. Potvrzení vydávají finanční úřady a okresní správy sociálního zabezpečení.
Přísnější ochrana spotřebitele?
Poslanci dnes také podpořili vládní návrh novely zákona o ochraně spotřebitele. České dozorové orgány by měly při ochraně spotřebitele více spolupracovat s úřady v členských státech Evropské unie. Návrhem se nyní bude zabývat sněmovní hospodářský výbor.
Návrh souvisí s nařízením EU, podle kterého by národní dozorové orgány měly zasahovat proti porušování práv spotřebitelů i tehdy, když je zjistí jiný členský stát. Pokud například český spotřebitel zakoupí v Německu vadný výrobek a bude mít problémy s jeho reklamací, Česká obchodní inspekce na to upozorní německé orgány.
Nařízení se týká 15 směrnic na ochranu zájmů spotřebitele, jako jsou například záruky, nepřiměřené podmínky ve spotřebitelských smlouvách, klamavá reklama, cestovní ruch, prodej zboží či poskytování finančních služeb na dálku.
Vytvořit podmínky pro aplikaci tohoto nařízení je povinen každý členský stát EU. Cílem vládní novely je zakotvit pravomoci příslušných dozorových orgánů tak, aby mohly zasáhnout v souladu s českým právním řádem a lépe spolupracovat s dozorovými orgány jiných členských státu EU.
Vláda proto navrhuje úpravu zákonů o České obchodní inspekci, regulaci reklamy, provozování rozhlasového a televizního vysílání, živnostenského zákona, zákona o ČNB, o některých službách informační společnosti a zákona o působnosti orgánů ČR v oblasti cen.
