ČNB nevylučuje ani snižování sazeb

Někteří centrální bankéři nevylučují v budoucnu snižování úrokových sazeb. Ve srovnání s říjnovou prognózou je odhad budoucích inflačních tlaků z reálné ekonomiky nižší. S novou makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je konzistentní období stability úrokových sazeb a následně jejich postupný růst. Vyplývá to ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB.

Možné snižování sazeb před několika týdny naznačil v tisku viceguvernér ČNB Miroslav Singer. Ten totiž prohlásil, že si kvůli sílící koruně dokonce dovede představit i snížení úrokových sazeb. Podle Singera by se další výrazné posílení koruny možná dalo ignorovat. Avšak pouze za předpokladu, že by bylo krátkodobé a následně by měna oslabila.

Koruna bude měnovou politiku utahovat
Podle názoru bankéřů může budoucí vývoj měnového kurzu působit jak proti inflaci, tak i inflaci podpořit. V současnosti nelze vyloučit další korekce předchozího rychlého posilování koruny. Koruna po silném posílení na začátku roku koncem ledna oslabila. "V okamžiku jednání byl kurz koruny k euru vzhledem k předpokladům prognózy slabší, a to představuje proinflační riziko," uvádí zápis.
Do budoucna ovšem koruna představuje podle centrálních bankéřů protiinflační riziko, protože trh očekává kurz koruny silnější. To je v souladu s přetrvávající atraktivitou české ekonomiky a stále dostatečným prostorem pro příliv přímých zahraničních investic.

Ceny potravin představují pro prognózu protiinflační riziko, protože na trhu přetrvává vysoká konkurence a pokračuje nákladová optimalizace v zemědělské prvovýrobě. Nicméně proti tomu zazněl argument, že postupný přechod potravin mezi obchodovatelná zboží může mít i opačný efekt, neboť cenová hladina na českém trhu je níže než v jiných relevantních zemích.
K růstu domácí inflace může přispět i zvýšení očekávaného hospodářského růstu v zahraniční. Na druhou stranu se však snížily očekávané ceny energií a v důsledku toho lze čekat nižší zahraniční inflaci.

Daně mohou zvýšit inflaci
Centrální bankéři se rovněž věnovali vývoji veřejných financí. Pokud by se vládě podle ČNB podařilo naplnit plány na snižování schodku rozpočtu, mohl by celý vývoj státních financí působit proti růstu inflace, tedy cen. Naopak navrhované daňové změny, zejména růst snížené sazby DPH, mohou mít proinflační účinky, uvádí zápis.
V nové lednové prognóze ČNB snížila odhad růstu inflace. V prosinci 2007 by měla inflace růst o 2,4 až 3,8 procenta, v červnu 2008 prognóza počítá s inflací 2,8 až 4,2 procenta.
Podle nové prognózy lze také očekávat mírné zpomalování hospodářského růstu v letošním a příštím roce. Zatímco letos by růst HDP mohl být mezi 4,4 až 6,2 procenty, příští rok by měla ekonomika růst o 3,1 až 6,5 procenta.