NBS snížila úroky a zvýšila odhad růstu Slovenska

Bankovní rada slovenské centrální banky (NBS) včera snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Analytici s tímto krokem počítali, mimo jiné kvůli nespokojenosti banky s posilováním kurzu měny.

NBS zároveň včera zveřejnila prognózu, v níž zvýšila odhad růstu ekonomiky na letošní a příští rok. Současně snížila výhled tempa růstu spotřebitelských cen, takže Slovensko by mělo splnit inflační kritérium pro zavedení eura. Slovensko chce přijmout euro od roku 2009.

Klíčová úroková sazba, od které se odvíjejí také úroky v komerčních bankách, se letos snížila už podruhé. Poprvé to bylo v březnu. NBS zároveň s hlavní sazbou snížila i další dva úroky. Jednodenní sterilizační sazba, kterou se úročí volné peníze komerčních bank, klesla z 2,50 na 2,25 procenta. Jednodenní refinanční sazba se dostala z šesti na 5,75 procenta.

Prostor ke snížení sazeb podle analytiků vytvořila hlavně silná koruna, argumentem proti byla inflační rizika. "Inflace se vyvíjí příznivě, rizika se nenaplňují. NBS si snížení sazeb mohla dovolit," řekl analytik Tatra banky Róbert Prega. Podle něj centrální banka měnovou politiku letos zřejmě ještě uvolní, patrně ve čtvrtém čtvrtletí, kdy by se mohla základní sazba dostat na čtyři procenta.

Po očekávaném zvýšení sazeb v eurozóně bude slovenská koruna podle Pregy pro investory méně atraktivní. Část obchodníků totiž nakupovala koruny kvůli vyšším úrokům, čímž tlačili na růst kurzu. Měna se v poslední době obchodovala na slabších úrovních kolem 33,50 SKK/EUR, dnes ráno ale klesla těsně pod 33,70 SKK/EUR. Po snížení sazeb koruna zpevnila na 33,60 SKK za euro.

Začátkem dubna proti koruně intervencí zasáhla centrální banka, protože kurz zpevnil až na 33,10 SKK/EUR. NBS kromě toho tlačila na oslabení kurzu také tím, že odmítala část nabídek bank na uložení volných zdrojů na svých účtech.

Banka předpokládá, že HDP Slovenska letos vzroste o 8,9 procenta, zatímco doposud banka předpovídala růst o 8,6 %. Ještě výrazněji banka upravila prognózu růstu HDP na příští rok, kdy počítá s růstem o 7,4 procenta. Doposud očekávala, že ekonomika příští rok poroste tempem 6,2 %.

Centrální banka předpokládá pokles meziročního tempa inflace na konec letošního roku podle metodiky EU na 1,3 procenta, zatímco dosud očekávala růst o 1,5 procenta. Na konci příštího roku by měly ceny pro spotřebitele růst dvouprocentním tempem. Rizikem vývoje inflace jsou ceny ropy a vývoj regulovaných cen energií. Růst spotřebitelských cen by mohly ovlivnit i ceny potravin, dopady zvýšení energetických daní a spotřebních daní na cigarety.