Kdy začít vychovávat k finanční zodpovědnosti

Většina rodičů se domnívá, že je důležité, aby se děti naučily finanční zodpovědnosti. Více než tři čtvrtiny rodičů učí své děti, jak šetřit peníze, a 72 procent jim ukazuje, jak porovnávat ceny za účelem uzavření výhodného obchodu. Tato finanční výuka je ze strany rodičů velmi promyšlená, vyplývá z poznatků studie agentury Synovate, která byla provedena mezi 1 596 rodiči 5-ti až 17-tiletých dětí ve Spojených státech amerických, Kanadě, Číně, Kypru, Jihoafrické republice a Slovensku. Rodiče byli dotazováni, zda dávají svým dětem kapesné a jakým způsobem je učí finanční odpovědnosti.

Výzkum dále odhalil, že čtvrtina rodičů ukazuje dětem, jak používat bankovní účet a kreditní kartu. V této oblasti vede Slovensko, kde používání bankovního účtu a kreditní karty učí své děti až 30 procent rodičů. Zatímco 54 procent kyperských rodičů učí své děti o trhu cenných papírů. Manažerka výzkumu Synovate na Kypru Georghia Paschalides to vysvětluje tím, že kolaps burzy v roce 1999 postihl mnoho dnešních rodičů. Drtivá většina amerických rodičů zase očekává, že si jejich děti budou vydělávat kapesné prací v domácnosti.

V kolika letech začít s výukou?

Učit své děti finanční odpovědnosti není pro některé rodiče nikdy brzo: 23 procent dotazovaných takto činí, jakmile je jejich děti začnou žádat o kupování různých věcí. Dalších 23 procent začíná s finanční výukou mezi pátým a osmým rokem dítěte. Naproti tomu v Číně čekají rodiče s výukou o financích do té doby, než je dětem alespoň 13 let.

Pokud jde o peníze, kultury na celém světě odpovídají svým dětem podobným způsobem, řekla senior vice prezidentka v Synovate Financial Services Practice ve Spojených Státech Amerických Claire Braverman. "Více než polovina dětí ve věku 12 let se v těchto zemích učí o tom, jak zacházet s penězi a začínají často tím, že chtějí platit v obchodě, počítat drobné, pomáhat spočítat spropitné v restauraci a nakonec se naučit, jak dělat vlastní nákupní rozhodnutí."

Kapesné

Jak to tedy je s dětským kapesným? Ve zkoumaných zemích se rodiče téměř rovnoměrně dělí podle toho, zda svým dětem kapesné dávají či nikoliv. Jihoafrické a kanadské děti dostávají nejčastěji pevně stanovené kapesné, což uvedlo 34 procent resp. 32 procent rodičů. Naproti tomu 26 procent čínských a jihoafrických rodičů dává svým dětem jakoukoliv částku, kterou si mohou dovolit jako kapesné. 38 procent amerických rodičů raději svým dětem koupí, co jejich ratolesti potřebují, zatímco 35 procent kyperských dětí prostě dostane peníze, když je chtějí.

Paschalides ze Synovate to přisuzuje válce v roce 1974, která učinila z mnoha Kypřanů uprchlíky, kteří vyrůstali v těžkých finančních podmínkách. Kypr se však dnes může chlubit silnou ekonomikou a vysokým životním standardem, takže si rodiče mohou dovolit - a také chtějí - "rozmazlovat" své děti tím, že jim dávají peníze, kdykoliv si o ně řeknou. Oni sami tuto možnost neměli."

Naopak americké děti si většinou musí na své kapesné vydělat samy. Až 96 procent musí výměnou za kapesné pomáhat v domácnosti, stejně tak jako 86 procent dětí z Kanady, které dostávají kapesné. Na opačném konci nalezneme děti z Kypru (89 %), z Číny (77 %) a ze Slovenska (75 %), které nemusejí pro své kapesné jednoduše hnout prstem.

Kde si děti přispívají na své studium

Do procesu spoření na studium zapojuje své děti 43 procent rodičů. V tomto směru vévodí čínské a kyperské děti (60% a 55 %). Na druhou stranu, 79 % jihoafrických dětí se spoření na vlastní studium neúčastní. Do spoření na studium nezapojuje své děti ani 69 procent kanadských a 66 procent amerických rodičů.