Ministr financí Miroslav Kalousek bude na srpnovém jednání vlády o strategii přijetí eura prosazovat, aby kabinet stanovil pevný termín přijetí společné měny na 1. leden 2012. Ministr to uvedl na Žofínském finančním fóru. Pro stanovení pevného termínu přijetí eura jsou podle Kalouska hlavně politické důvody.
Termín přispěje k fiskální disciplíně
"Vstup do eurozóny je politické rozhodnutí a politický projekt a ty mají mít své pevně stanovené termíny. Ten termín tam prostě být má," uvedl ministr.
Jedinou bariérou pro přijetí eura je současný stav veřejných financí, a proto je nutné provedení reformy, uvedl ministr. Vláda ji projedná na svém zasedání 16. května. Navíc podle něj pevně stanovený termín povede k fiskální disciplíně, tedy rozumnému hospodaření státu. "Pro část politické reprezentace je euro významnou politickou prioritou a fiskální disciplína ne. Euro je tak pro ně tak nejpádnějším argumentem," dodal.
Země již Národní plán zavedení eura má, vláda jej schválila letos v dubnu. Termín přijetí společné evropské měny ovšem tento materiál neobsahuje. Plán je základním rámcem pro praktické přípravy na zavedení eura a představuje souhrn postupů a návodů pro jednotlivé sektory i občany, jak se na přijetí jednotné měny připravit. Řeší například problematiku duálního označování cen a duálního oběhu koruny a eura, úpravy informačních systémů a principy informování o zavedení eura.
Jeden termín jsme již měli
Česká republika původně plánovala, že přijme euro v roce 2010. Kvůli veřejným financím ale tento plán opustila a ministerstvo financí považovalo za reálný rok 2012. Tento termín analytici vesměs považují za dobrou volbu.
Před eurem musíme provést reformu
Cílem reformy veřejných financí je zpomalit rostoucí zadlužování státu a snížení růstu mandatorních, hlavně sociálních, výdajů. "Ten problém, který vidíme, je problém celé střední Evropy. Zahraniční zadluženost není sice v ČR tak vysoká, ale ten trend je znepokojivý," uvedl na fóru ekonom Jan Švejnar.
Vláda navrhuje řadu opatření v daňové oblasti, například zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 procent, snižování daní podnikům nebo zvýšení některých základních slev na dani. Největším problémem je ovšem podle Kalouska nárůst výdajů po jejich zvýšení poslanci na jaře 2006. Proto vláda hodlá řadu sociálních dávek a poplatků změnit, snížit, nebo dokonce zrušit. "Bilance rozpočtů by byla o 70 miliard korun příznivější, kdyby parlament v první polovině 2006 nezasedal," uvedl Kalousek.
Vláda zatím nemá jistotu, že sněmovna reformu schválí. Proti vládním návrhům se postavili někteří poslanci trojkoalice v čele s Vlastimilem Tlustým (ODS). Ten navrhl i vlastní změny v daňové oblasti, například snížení základní sazby DPH nebo snížení daně z příjmu na 12 procent.
Podle Kalouska ale Tlustého návrhy nejsou alternativou k vládním reformám. "Nejedná se o zjednodušení, ale spíše celý systém zkomplikuje," uvedl dnes ministr s tím, že návrh například ruší limity na podání daňových přiznání. "Návrh Vlastimila Tlustého má představovat věcnou diskuzi, ale jedná se o narychlo spíchnutý návrh, která znamená pouze vnitrostranický spor," dodal Kalousek.
