Boj proti špinavým penězům postihne i klienty bank

Do poloviny letošního prosince mají členské státy EU povinnost zavést novou směrnici „o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu“. Pro sektor finančních služeb to bude s velkou pravděpodobností znamenat řadu náročných strukturálních, organizačních i procesních změn. Dodržování nových legislativních požadavků si od některých finančních institucí vyžádá rozsáhlé investice do informačních technologií.

Západoevropské zkušenosti se zaváděním podobných kontrolních opatření naznačují, že přímé náklady na implementaci půjdou pravděpodobně do stovek tisíc euro a že změny postihnou nejen interní procesy a informační technologie, ale i klientelu bank. "Cílem nové směrnice je propojit ochranná opatření proti financování terorismu a praní špinavých peněz do jednotného rámce, a očekává se tedy, že regulační tlaky v mezinárodním měřítku zesílí,“ upozorňuje vedoucí sekce investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young Markus Lohmeier.

Mezi nejvýznamnější novinky, které směrnice přináší, patří rozšíření definice praní špinavých peněz o financování terorismu, změna definice tzv. politicky exponované osoby a prosazování předinvestičních prověrek (due diligence) klientů zohledňujících vybraná rizika.

Podle průzkumu společnosti Ernst & Young, který proběhl v únoru 2007 ve finančních institucích v České republice, Maďarsku, Slovenské republice a Slovinsku, si finanční instituce v otázce připravenosti na zavedení nové směrnice věří a neobávají se ztráty obchodů či poklesu výnosů. Otazníkem pro většinu z nich však zůstávají přímé dopady na klienty a trh.

Vzrostou bankovní poplatky?

Polovina českých respondentů se domnívá, že nová směrnice přinese zvýšení bankovních poplatků. Podobná situace je i ve Slovinsku. Naproti tomu většina oslovených zástupců maďarských a slovenských bank si nemyslí, že se bankovní poplatky kvůli směrnici zvýší. Češi a Slováci jsou také nejvíce skeptičtí, pokud jde o to, zda nová směrnice v jejich zemi skutečně pomůže snížit počet případů praní špinavých peněz.

Hlavní dopady směrnice EU o boji proti praní špinavých peněz

• Standardizované a jednoduché postupy má nahradit komplexní kontrolní rámec zaměřený na vybraná rizika. • Naplňování principu „poznej svého klienta“ bude vyžadovat shromažďování komplexnějších informací o klientech i pravidelnou aktualizace těchto informací. • Zvýší se zodpovědnost za podezřelé transakce včetně identifikace takových transakcí či jejich znaků.

Směrnice obsahuje řadu nových požadavků týkajících se identifikace klienta. Většina respondentů (63 % až 100 %) se proto obává, že jejich dodržování bude na jejich finanční instituci klást velké nároky. Představitelé českých bank v tomto směru považují za největší problém kontrolu politicky exponovaných osob, naopak nejmenší potíže očekávají s identifikací skutečného vlastníka účtu.

Směrnice zároveň klade poměrně velké nároky na Českou národní banku, na Finančně analytický útvar ministerstva financí i na další regulační orgány, jejichž úkolem bude sledovat efektivnost implementace. Největšími optimisty jsou v této otázce představitelé českých bank, kteří nejvíce věří, že se regulačním orgánům podaří tento úkol zvládnout. Přitom jsou to právě Češi společně se Slováky, kteří jsou nejméně spokojeni s dosavadním přístupem regulačních orgánů při konzultacích a vysvětlování specifik legislativy v oblasti boje proti praní špinavých peněz.