Jak se bránit inflaci?

S růstem inflace (prognóza ČNB z dubna 2007 předpokládá ke konci roku inflaci v rozmezí 3 až 4%) ztrácí většina běžných bankovních produktů pro klienty jakýkoliv význam. Vzhledem k tomu, jaké úroky banky nabízejí na běžných i žirových účtech, jejich klienti o peníze stále přicházejí a to bez ohledu na poplatky, které si banky ke všemu ještě připočítávají. Klient, který nechce přicházet o reálnou hodnotu svých naspořených peněz, tak musí hledat takové produkty, které v současné době nabízejí nejméně 3 procenta úroku za rok a pochopitelně bez bankovních poplatků. Klienti by měli mít také na paměti, že veškeré výnosy, které z úroků mají podléhají zdanění, které v současné době činí 15 procent.

„O tom, kam peníze vložíme je nutné velmi vážně uvažovat,“ říká analytik spořitelního družstva WPB Capital Martin Kušmirek. Při rozhodování o investici by podle něj měli mít střadatelé na paměti hlavně dvě věci. „Tou první je míra rizika, jakou jsou ochotni akceptovat. Tou druhou je pochopitelně slibovaný výnos,“ vysvětluje Kušmirek s tím, že mezi rizikem a výnosem platí vždy nepřímá úměra. Nejvyšší výnos pak přinášejí investice s velmi vysokým rizikem, kdy můžete o své peníze také přijít.

Nejvýnosnější investice jsou nejrizikovější

Nejrizikovější ale také potenciálně nejvýnosnější jsou pákové obchody, kdy investici (ať už jde o akcie či deriváty) nakupujete s využitím úvěru. Vysoké zhodnocení prostředků také nabízí přímý nákup akcií. Na burze však nemůžete obchodovat sami, ale musíte využít obchodníka s cennými papíry. Tato nutnost odpadá, pokud budete investovat do nákupu cizích měn na devizovém trhu (Forex).

Vyšší riziko, ale zároveň vysoké výnosy v minulých letech přinesly akciové fondy, které většinu svých aktiv investují právě na burze. Tyto fondy jsou velmi úzce vázány na vývoj akciového trhu. Pokud ceny na burze rostou, pak rostou i peníze, které jste do takového fondu investovali. Například pražská burza cenných papírů zaznamenává pravidelný růst cen akcií několik posledních let. Investice do akciových fondů se tak mohla výrazně vyplatit.

Výnosnost podílových fondů

Většina odborníků však varuje, na burze totiž existuje jedno zlaté pravidlo, které říká, že minulé výkony nezaručují ty budoucí. „I když celá burza, nebo jednotlivé akcie rostou dlouhodobě, nikdy nevíte, co se může stát v budoucnu. Velcí investoři ztratí zájem, přejdou na jiné světové burzy, které budou nabízet ještě lepší zhodnocení a vaše akcie a celá burza může rázem začít klesat. S tím pak pochopitelně bude klesat i hodnota vaší investice do akciových fondů, takže nakonec můžete i o dost přijít,“ vysvětluje Kušmirek.

Relativně méně rizikové jsou fondy dluhopisové a peněžního trhu. Některé však v poslední době nabízejí výnos, který inflaci nepokryje. Fondy peněžního trhu přinášejí v krátkém období stabilní výnos jen při malém riziku. Jejich výnos je závislý na výši krátkodobých úrokových sazeb, a proto vykazuje pouze malou proměnlivost. Výnos u investice delší než 6 měsíců není zatížen srážkovou daní 15 %, což je základní výhoda fondů oproti termínovaným vkladům. Investice do fondů peněžního trhu nese minimální riziko a lze ji považovat za výhodnější alternativu vkladů u bank, přičemž jejich průměrná výkonnost se pohybuje na úrovni 1,7 % p.a. Pro středně až dlouhodobé investice, tedy mezi jedním až třemi roky, jsou výhodné dluhopisové fondy. Ty trvale investují na trhu dluhopisů převažující část svého portfolia. Výnosy dluhopisových fondů jsou těsně spjaty s pohybem úrokových sazeb, které ovlivňují cenu dluhopisů držených v portfoliu. Obecně platí, že pokud úrokové sazby klesají, ceny obligací rostou a naopak.

Jako bezpečnější uložení finančních prostředků s rozumnou mírou výnosu pohybující se až kolem pěti procent ročně se jeví i termínované vklady. Bezpečnost zaručuje zákonem dané pojištění vkladů a dohled České národní banky.

Mezi Čechy je stále oblíbené stavební spoření, jehož výnosnost zvyšuje stále štědrá státní podpora. Jedním z hlavních důvodů jeho obliby je skutečnost, že nabízí zajímavý poměr bezpečí investice k výnosnosti spoření. Umožňuje zúročení vkladů 1,0 – 2,1 % ročně a možnost získání státní prémie ve výši 15 % z ročně vložené částky, maximálně však 3 000 Kč ročně. Na státní podporu ze stavebního spoření má nárok každá fyzická osoba, která bude klientem stavební spořitelny po dobu nejméně šesti let nebo bude nejdříve po dvou letech čerpat úvěr ze stavebního spoření. Poněkud omezující je ale doba spoření. Pokud klient nechce přijít o státní podporu, nesmí s vkladem po celou dobu šesti let nijak disponovat, tedy kromě žádosti o úvěr, jinak by o státní podporu přišel.