Zdravotní pojištění: Kdy ho za vás platí stát?

Jsou prázdniny, studenti opustili školní lavice. Zaměstnanci si zase užívají dovolených. V některých případech by však měli věnovat pozornost tomu, zda jim nevzniká povinnost platit si zdravotní pojištění.

Po ukončení střední školy

Studenti, kteří ukončili střední školu a od září téhož roku (tj. v nejbližším možném termínu) budou pokračovat v návazném studiu, si s placením zdravotního pojistného nemusí dělat těžkou hlavu. Podle zákona se celá doba od ukončení střední školy do dne zápisu na vysokou považuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Studenti tedy i v tomto období patří mezi tzv. nezaopatřené děti, za které pojistné platí stát.

Pokud v této době navíc vykonávají zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, je za ně plátcem pojistného kromě státu zároveň i zaměstnavatel. Ten plní oznamovací povinnost o začátku a ukončení zaměstnání a zároveň odvádí z příjmů ze zaměstnání zákonem stanovené pojistné. Pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnost, platí pojistné jak stát, tak i oni sami jako OSVČ.

I za studenty, kteří po střední škole již nepokračují ve studiu a nenašli si zatím práci, platí pojištění stát, a to do konce srpna. Pokud ani v září nenastoupí do zaměstnání či nezačnou pracovat jako OSVČ, mají dvě možnosti. Buď se přihlásí na pracovní úřad, pak za ně po dobu přihlášeni na úřadu platí pojistné stále stát. Či se stanou osobou bez zdanitelných příjmů, a pak si musí pojistné platit sami ve výši stanovené pro tuto kategorii osob, která je v současné době 1080 korun měsíčně.

Po ukončení vysoké školy

Stát hradí zdravotní pojistné za nezaopatřené dítě, kterým je podle zákona o státní a sociální podpoře také student maximálně do 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, např. studiem VŠ. Pojistné bude stát platit i v kalendářním měsíci, v němž student ukončil řádně studium, bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činný. Státním pojištěncem bude takový student i v měsíci následujícím, pokud nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci. Podstatné přitom je, v kterém měsíci složil poslední závěrečná zkouška, nikoli datum promoce.

Pak existuje pro absolventa VŠ několik možností. Obvykle nastoupí do zaměstnání a hradí pojistné prostřednictvím zaměstnavatele, případně začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná a platí pojistné sám jako OSVČ. Když práci nesežene a přihlásí se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, hradí za něj pojistné stát. Pokud se ale na úřadu práce nepřihlásí, musí si hradit pojistné sám jako tzv. osoba bez vlastních příjmů.

Nastoupí-li do zaměstnání v průběhu měsíce srpna, kdy už za něj pojistné nehradí stát jako za nezaopatřené dítě, bude za něj alespoň za část tohoto měsíce zdravotní pojištění odváděno prostřednictvím zaměstnavatele. Za srpen nemusí sám hradit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, protože do této kategorie patří pojištěnec jen v případě, je-li  osobou bez zdanitelných příjmů po celý kalendářní měsíc.

Při neplaceném volnu hradí pojistné zaměstnanec

Zaměstnanec, který si vezme neplacené volno, musí za toto období hradit pojistné na zdravotní pojištění sám prostřednictvím svého zaměstnavatele, který pojistné vypočte a odvede. Pojistné se v takovém případě stanovuje ve výši poměrné části minimální mzdy odpovídající počtu kalendářních dní čerpání neplaceného volna.

Pokud je však zaměstnanec, který si vezme neplacené volno, zároveň i státním pojištěncem, pojistné platit nebude. Musí však skutečnost, že je státním pojištěncem doložit jak své zdravotní pojišťovně tak svému zaměstnavateli. Mezi takové osoby patří i ti, kteří pečující o osobu závislou.

Rodičovskou dovolenou mohou čerpat oba rodiče současně 

Po mateřské dovolené, která náleží zaměstnankyni po dobu 28 týdnů, je zaměstnavatel povinen poskytnout i rodičovskou dovolenou v rozsahu, o jaký rodiče požádají, ne však déle než do tří let věku dítěte. Po dobu rodičovské dovolené bude platit pojistné na zdravotní pojištění za zaměstnance stát. Rodičovskou dovolenou mohou čerpat matka i otec, a to dokonce současně. Stát je však plátcem pojistného na zdravotní pojištění pouze za ženy na rodičovské dovolené. Teoreticky možnou variantou však je, že žena bude na rodičovské dovolené, a příjemcem rodičovského příspěvku bude její manžel. V tom případě by stát byl plátcem pojistného za oba rodiče.

Na rodičovské dovolené můžete mít i příjem z výdělečné činnosti. Vzhledem k tomu, že za vás hradí z důvodu rodičovské dovolené pojistné stát, nemusí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného. Stejně se bude postupovat i v případě, že budete po skončení rodičovské dovolené čerpat rodičovský příspěvek, který je poskytován do čtyř let věku dítěte. I v té době za vás hradí pojistné stát.

Dále platí, že stát za vás bude platit pojistné na zdravotní pojištění, pokud budete celodenně osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Zde už ale stát nemůže být plátcem pojistného za osobu, která má příjem z výdělečné činnosti, byť splní podmínku celodenní péče. Taková výdělečně činná osoba (ať zaměstnanec, nebo OSVČ) však nemá povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, takže pojistné a zálohy na pojistné jsou placeny ze skutečného příjmu.