Také v průběhu minulého týdne se akciové trhy spíše vyprodávaly. Investoři zvyšují svoji averzi k riziku, proto se zvětšují rozdíly mezi jednotlivými instrumenty také na trzích s obligacemi. Rozšiřování kreditních spreadů (riziková prémie za horší rating emitenta) zhoršuje pozici „méně kvalitních“ papírů (emitenti s nižším ratingem, emerging markets dluhopisy), zatímco nejméně rizikové instrumenty jako vládní papíry vyspělých států získávají relativně nejvíce. Výnosy se ve Spojených státech od vrcholu v polovině června posunuly až o půl procenta (50 bazických bodů) níže, v minulém týdnu trh na desetiletých výnosech ubral dalších sedm bodů. Pokud připočteme horší makroekonomická data, která se na trhu objevila v pátečním odpoledni a díky nimž končily americké akciové indexy o další dvě procenta níže, lze očekávat, že se pozitivní nálada na dluhopisových trzích udrží i na úvod současného týdne. Na evropský kontinent se přenesl sentiment ze zámoří. I zde dluhopisy získaly, díky ostrým komentářům z Evropské centrální banky se ale na kratších splatnostech projevuje zohlednění budoucího nárůstu úrokových sazeb. Použitím magického „strong vigilance“ totiž prezident ECB Trichet jasně naznačil, že bankéři hodlají navyšovat sazby již na následujícím zasedání, tedy na konci srpna.
Spojené státy
Americký Fed zasedá tento týden v úterý. Trh je ve svých odhadech tentokrát více než jednotný, sazby by se měnit neměly. Současná úroveň 5,25 % ale podle 56 % obchodníků nevydrží (Bloomberg), Fed bude nucen vzhledem k dopadům krize na hypotečním trhu snížit sazby alespoň o 25 bodů. Přitom ještě v červnu bylo o snížení sazeb na konci letošního roku přesvědčeno jen 22 % trhu.
Výnosová křivka se tak posunula výrazně níže a pokud se trh v půli června optimisticky domníval, že budoucnost růstu americké ekonomiky není nikterak ohrožena, v současnosti je zase až příliš pesimistický. Trh ve vypjatých chvílích rád přestřeluje, současné ceny a úroveň výnosů nemusí být pro investory již příliš atraktivní.
Co se týče makrodat, trh reagoval především na páteční payrolls (počet nově vytvořených pracovních míst mimo sektor zemědělství), kterých bylo výrazně méně. Zvýšila se také nezaměstnanost (4,6 % z 4,5 % v červnu).
Evropa
Obavy z rozšíření krize na americkém trhu s druhořadými hypotékami panují také v Evropě. Růst eurozóny je totiž docela závislý na své exportní schopnosti. Velké procento tovarů se dováží právě do Spojených států a pokud bude mít krize realitního trhu dopad na celou americkou ekonomiku (pokles spotřeby, pokles růstu HDP), bude zasažena také Evropa. Globální charakter trhů je patrný i u těch dluhopisových, i když výraznějšímu poklesu výnosů v zemích eurozóny brání v současnosti stále ostražitá Evropská centrální banka.
ECB ve čtvrtek naznačila další zvyšování, a to v rychlejším tempu, což může přinést novou úroveň stropů sazeb v projekcích významných finančních institucí. V současnosti je trh přesvědčen o jednom navýšení, pokud ale bankéřům vydrží tempo, dočkáme se ještě jednoho až dvou růstů sazeb do konce roku.
Minulý týden se opět zlepšila situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti eurozóny zůstala proti odhadům na meziročních 6,9 %, především ale podle předběžných odhadů Eurostatu zůstane i v červenci inflace pod úrovní 2,0 % (+1,8 %).
Region střední Evropy
V regionu končila Národná banka Slovenska tradiční koncoměsícové zasedání centrálních bank v regionu střední Evropy. Ponechala úrokové sazby na 4,25 %, čeká tak na jedno navýšení ze strany ECB a sladění sazeb eurozóny s těmi slovenskými při vstupu Slovenska do měnového mechanismu.
V pátek ČNB potvrdila svoji rétoriku, můžeme čekat další nárůst sazeb, současná úroveň 3,00 % se do konce letošního roku s vysokou pravděpodobností změní. Na polské scéně rostou politická rizika, i když třenice o tom, kdy skončí vláda se objevují na pořadu dne již minimálně půl roku.
Robert Šíbl, ATLANTIK AM
