Petr Zahradník: Pro politiky není euro prioritou

Může neschválení či neustálé oddalování přijetí reformy financí oddálit náš vstup do eurozóny? V médiích dokonce zaznělo datum možného přijetí až v roce 2016. Nebo vám připadá reálnější jiné datum? 

Rok 2016 určitě teď není součástí žádných vážně míněných debat. Myslím si, že vážně míněné debaty hovoří spíše o splnění potřebných kritérií pro vstup do eurozóny a datum vstupu odvozují od tohoto momentu splnění. Pokud čeští občané a politici o vstup do eurozóny opravdu stojí, měli bychom tam vstoupit co nejdříve.

Ekonomicky by nebyl zásadní problém vstoupit do eurozóny již dnes. Naše ekonomická vyspělost, ať již se týká reálné ekonomiky či hodnotových, cenových veličin, nezaostává příliš za Slovinskem, které již v eurozóně úspěšně je. A domnívám se, že je stále viditelně před Slovenskem, které by mělo s největší pravděpodobností vstoupit v roce 2009. Náš problém není ekonomický, ale politický. Politici necítí vstup do eurozóny jako vrcholnou prioritu a nepřizpůsobují tomu svoji strategii. Kdyby tomu tak bylo, již dávno by byl problém s deficitem veřejných financí řešen.

Samozřejmě, že váhání s reformou veřejných financí může tento vstup dále oddálit. Žádná reforma veřejných financí by mohla toto datum oddálit, stejně jako reforma, která má za cíl vyřešit například penzijní problém. V krátkém období může vyvolat dodatečné výdaje a tím ještě dále prohloubit rozpočtový schodek. Užitečná z pohledu brzkého přijetí do eurozóny by byla taková reforma, jejímž hlavním cílem by bylo právě snížení výše veřejného deficitu. A pokud by politická reprezentace chtěla, není velký problém toto rozhodnutí naplnit, jak ukazuje příklad většiny zemí EU-15.

Jaký vliv na ČR a na českou ekonomiku bude mít skutečnost, když nevstoupíme do eurozóny společně se silným Polskem?

Polsko je silné pouze svoji velikostí, případně politickým vlivem; ekonomicky patří mezi čtyři nejchudší země celé EU-27. Země, která v eurozóně je, se může chlubit jistým "vyšším puncem kvality", než ta, která tam komplikovaně klopýtá. Je velmi pravděpodobné, že být mimo eurozónu v situaci, kdy tam všichni ostatní sousedé budou, znamená jisté znevýhodnění investorské atraktivnosti této země. Zvláště pak v situaci, kdy by eurozóna fungovala hladce, bezproblémově, při silném kursu eura.

Se kterými zeměmi bychom mohli vstupovat společně do eurozóny, pokud nám „uteče“ Slovensko a Polsko?

Vstup do eurozóny není až tak závod. Za dvacet let bude úplně jedno, zda tam jedna země vstoupila o dva či tři roky dříve nebo později. Nicméně Slovensko nám s největší pravděpodobností uteče téměř jistě. U Polska si nejsem jist, má větší problémy s plněním Maastrichtských kritérií, než máme my.

Kdo zbývá? Patrně Maďarsko, či některý z baltských států, které musely své původní plány ohledně vstupu do eurozóny rovněž odložit. Navíc, Bulharsko je rovněž velmi ambiciózní a má v úmyslu vstoupit také co nejdříve.

Petr Zahradník v současnosti působí jako vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny. V letech 1995 až 1999 vykonával na externí bázi funkci ekonomického konzultanta Kanceláře prezidenta republiky. Je autorem monografie „Vstup do Evropské unie“ (C.H. Beck, 2003) a spoluautorem knihy „Jsme v Evropě a co dál ?“ (Petrov, 2004). Přednáší ekonomii transformace na pražském centru New York University; podílí se na výuce a výzkumné činnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze, Bankovním institutu vysoké škole a řadě dalších institucí.