Slovenská vláda podle premiéra Roberta Fica splní všechny ekonomické podmínky a Slovensko přijme euro v roce 2009 i při rostoucích sociálních výdajích. Slovensko však může očekávat, že ho Evropská unie bude jako malou zemi hodnotit přísnějším metrem, řekl Fico v rozhovoru pro zahraniční tiskové agentury včetně ČTK. Slováci by tak měli začít platit eurem o několik let dříve než Češi nebo Maďaři.

"Zdá se, že premiér má pravdu. Slovensko má jako jediné ve střední Evropě výraznou šanci na přijetí eura již v roce 2009. Jako jediné v regionu totiž včas provedlo reformy, které jednak přilákaly do země nové investory a jednak ozdravily veřejné finance," uvedl pro iHNed.cz hlavní analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora.

Kapitalismus made in USA nechceme

Fico zdůraznil, že se jeho koalici daří přetvářet Slovensko na sociální stát podle vzoru západoevropských zemí. "Cílem Slovenska nemůže být kapitalismus made in USA, cílem Slovenska musí být sociální stát, který je v Evropě." Zopakoval přitom svůj častý odkaz na pasáž z ústavy o sociálně orientovaném tržním hospodářství. "Jsme schopni s touto sociální politikou plnit i kritéria Maastrichtu," uvedl Fico.

"Uvědomujeme si, že přísná fiskální disciplína je pro tento stát mimořádně důležitá," řekl Fico. Zároveň ale potvrdil plán na zvýšení sociálních výdajů a snížení některých příjmů. Slovenská vláda chce snížit 19procentní sazbu daně z přidané hodnoty u knih a internetu, zvýšit minimální mzdu a nejnižší důchody i příspěvek na narození prvního dítěte. "Není třeba se obávat, že by po zavedení eura vláda šla jiným směrem," dodal.

"Obvykle nelze skloubit snižování DPH, zvyšování sociálních výdajů a udržení deficitu. Při vysokém hospodářském růstu, který Slovensko zažívá, to ale možné je, pokud jsou změny umírněné. Fico vždy uměl relativně mírné změny hlasitě politicky prodat," komentoval Ficovy plány ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach.

Nezáleží jen na ekonomických ukazatelích

Slovensko zatím plní část takzvaných maastrichtských kritérií, například výši zahraničního dluhu, úrokových sazeb či veřejného schodku. Podle dosavadního vývoje by mohlo do hodnotícího období na jaře 2008 udržet na uzdě i inflaci a kurzové rozpětí slovenské koruny vůči euru.

Ačkoliv je velmi pravděpodobné, že Slovensko bude v roce 2009 plnit všechna kritéria, podle Vladimíra Pikory  není nic jisté. "Rozšíření eurozóny je hlavně politickým krokem, a proto hlavně politici budou rozhodovat o tom, kdo bude či nebude v eurozóně. Kromě psaných tzv. maastrichtských kritérií existuje ještě jedno nepsané kritérium, o kterém se obvykle otevřeně nemluví. Je jím politický souhlas se vstupem do eurozóny. Evropská administrativa totiž již nyní poukazuje na to, že Slováci sice nejspíše splní všechny psané podmínky ke vstupu do eurozóny již v roce 2009, ale je velkou otázkou, zda současné plnění podmínek není na úkor budoucnosti," řekl Pikora.

Podle Pikory "závisí budoucí vstup Slovenska do eurozóny spíš než na makroekonomických ukazatelích na dobré vůli úředníků. Kdyby byli úředníci i v minulosti takto přísní, měla by eurozóna nejspíš jen polovinu členských zemí."

Dvojí metr

Experti Evropské centrální banky však podle nedávných informací v interní studii zapochybovali, zda si Slovensko tento úsporný trend udrží i po zavedení eura. Ficova vláda potom v srpnu uznala, že nemá v Evropě pro zavedení eura jistou podporu a rozhodla se lobovat výrazněji.

"Dvojí metr je pro Evropu typický. Malé státy to měly vždy těžké," poznamenal premiér. "My jsme si toho plně vědomi. Svět je o mocenských vlivech," dodal. "Chceme splnit kritéria Maastrichtu, to je náš závazek. A očekáváme fair hru," shrnul.

Evropský úředník má podle Pikory skutečně svým způsobem pravdu. "To, že mají Slováci dnes meziroční spotřebitelskou inflaci těsně nad dvěma procenty, je dáno tím, že slovenská koruna v posledním roce prudce posiluje, což zlevňuje zboží z dovozu. Až nebudou mít Slováci prudce posilující korunu, hrozí vzlínání inflačních tlaků. Krom toho hrozí, že některé administrativní kroky vedoucí k růstu cen budou realizovány až po vstupu do eurozóny, protože jsou nyní jako politicky nepopulární odsouvány."

Vyšší výdaje až po euru a před volbami

Fico odmítl kritiku, že důraz na sociální výdaje či práva zaměstnanců sníží přitažlivost Slovenska v očích zahraničních firem. Uvedl, že o Slovensko projevila zájem po výstavbě závodů Volkswagen, PSA Peugeot-Citroën a KIA Motors další automobilka. V této souvislosti se v spekuluje o plánech koncernu Ford.

"Jsme ale opatrní," řekl Fico s tím, že vláda by ráda pro Slovensko získala i investory z jiných oborů. Chce jim nabízet především lokality s vysokou nezaměstnaností na východě země.

Vladimír Pikora předpokládá, že inflační kritérium bude splněno stejně jako maastrichtská kritéria pro veřejné finance. "Koruna bude dál posilovat a vláda bude administrativní kroky zvyšující se inflaci odsouvat. I státní rozpočet bude udržen za cenu toho, že nebudou splněny předvolební sliby. Ty mohou být realizovány až po přijetí eura na poslední chvíli před novými volbami. Tyto kroky budou navíc vesměs u voličů vítané, takže je pro politika vhodné je posunout krátce před volby, aby na ně volič nezapomněl," odhaduje strategii slovenské vlády Pikora.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace