Ústavní soud změnil část levicové novely zákoníku práce

Ústavní soud (ÚS) ve středu změnil nebo zrušil jedenáct bodů novely zákoníku práce z roku 2006. Z hlavních změn mj. ÚS snížil kontrolní pravomoc odborů nebo posílil zaměstnanecké rady, které budou moci fungovat i tam, kde již působí odborová organizace.

Hlavní body stížnosti 1) Zákoník ukládal povinnost zaměstnavatelům projednávat výpověď zaměstnanců s odbory i v takových případech, kdy pracovním není členem odborů. Odboráři se tak mohou dostat k osobním informacím zaměstnance. 2) V případě, že se zaměstnavatel nedohodl se všemi odborovými organizacemi v podniku, postačilo uzavřít kolektivní smlouvu s největší z nich. 3) Odbory mohou zastavit práci, když se jim bude zdát, že dochází k ohrožení zdraví. Navíc mají právo nařídit zaměstnavateli odstranit ohrožení. 4) Podnik, ve kterém nepůsobí odbory, nemusí o nových vnitřních předpisech své zaměstnance informovat. Jinak je musí odbory schválit. 5) Rada zaměstnanců smí fungovat jen v případě, že v podniku nejsou odbory.

Když se odboráři z různých svazů na jednom pracovišti navzájem nedohodnou, nemusí již zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací."Jakékoliv zvýhodňování některých odborových organizací v rámci podniku nebo odvětví na úkor jiných je nepřípustné," uvedl soudce Vojen Güttler. Odborům byla také odebrána pravomoc zastavovat výrobu, kdykoli se jim zdá, že je ohorženo zdraví zaměstnanců.

Soud také zrušil paragrafy 4 a 18, protože příliš odkazovaly na občasnký zákoník a vyvolávaly nejistotu u zaměstnanců, zda se jejich pracovněprávní vztahy řídí zákoníkem práce nebo občanským zákoníkem. Dalším důvodem ke zrušení paragrafů byl podle ÚS fakt, že tyto umožňovaly obcházet zásady pro výpovědi z pracovního poměru.

Hospodářskou komoru rozuhodnutí těší, trvalo ale dlouho

Kromě zmíněných jedenácti bodů soud návrh zamítl. Změny vstoupí v platnosti dnem zveřejnění nálezu ÚS ve sbírce zákonů.

"Zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace, dodnes neměl možnost vydat například pracovní řád, pokud s ním odborová organizace nevysloví souhlas. Odbory tak získaly od státu rozhodovací a kontrolní pravomoci ve firmách, což jsme považovali za nepřípustné, jsem potěšen, že nám dal Ústavní soud za pravdu," uvedl pro server iHNed.cz prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.

Drábek také kritizoval dobu trvání celého procesu. "Od podání stížnosti uplynulo k vydání nálezu Ústavního soudu osmnáct měsíců, zákoník práce je přitom normou týkající se všech zaměstnanců a zaměstnavatelů, a čeká přitom na další úpravy: S dalšími návrhy na zlepšení současného zákoníku jsme čekali do vydání nálezu, délka trvání procesu nás zdržovala v další legislativní práci," upozornil Drábek.

"Levicový paskvil" zčásti končí

Novelu zákoníku práce, jímž se řídí pět milionů zaměstnanců a desítky tisíc zaměstnavatelů, prosadila před volbami v roce 2006 levice ve sněmovně i přes nesouhlas Senátu a veto prezidenta. Poslanci nynějších vládních stran a pravicoví senátoři podali proti normě dva návrhy k Ústavnímu soudu, požadovali zrušení či změnu asi 30 ustanovení. Nadále platí například to, že propuštění pracovníka musí podnik projednat s odbory.

Pravice označovala zákoník od počátku za "právní paskvil prvního řádu" a "ideový bič odborářů a ČSSD". Od počátku letošního roku některé údajné chyby odstranila vládní technická novela zákoníku. Zásadnější změny však exekutiva odkládala do rozhodnutí ústavních soudců.

Změny se očekávaly

To, že Ústavní soud část zákoníku zruší, již dříve naznačil souce ÚS Vojen Güttler. "Lze předpokládat, že některá jeho ustanovení skutečně zrušíme," řekl.

Více čtěte - Ústavní soud zřejmě zruší část zákoníku práce

K Ústavnímu soudu doputovala stížnost poslanců stran nové vládní koalice ještě na podzim roku 2006 a požadovala zrušení celkem 30 ustanovení kvůli rozporu s Ústavou. Další stížnost pak podala Hospodářská komora ČR spolu se skupinou senátorů. Obě stížnosti soud sloučil a projednal společně.

Nová podoba zákoníku vstoupila v účinnost v lednu 2007. Novelu se nejdříve vláda snažila odložit. Ve sněmovně se jí to však nepovedlo prosadit. Kodex, kterým se řídí pět milionů zaměstnanců a desítky tisíc zaměstnavatelů vstoupil podle ODS a KDU-ČSL v účinnost s mnohými chybami.

Novela novely

"Bohužel, mnohá ustanovení zákoníku práce přinášejí nejasnosti, a tudíž je otázka, jak budou v praxi aplikována," uvedla loni Jana Bartyzalová z úseku daňového poradenství společnosti KPMG. "Neexistují například prováděcí pokyny, případně zákony, na které zákoník odkazuje," upozornil na nesrovnalosti mluvčí Telefóniky O2 Vlastimil Sršeň.

Částečnou novelu novely pak přinesl loňský rok, kdy pro veskrze technické změny hlasovaly všechny politické strany. Změny předložila vláda a podpořil ji například i bývalý ministr práce Zdeněk Škromach (ČSSD), podle kterého šlo o další krok ke zkvalitnění této normy.

Více o změnách od roku 2008