Ekonomiku USA postihly další rány: průmyslová výroba a platební bilance

Deficit vnější platební bilance Spojených států amerických v loňském roce klesl o devět procent na 738,6 miliardy dolarů. Především kvůli dlouhodobému oslabování dolaru a útlumu největší ekonomiky světa se snížil poprvé od roku 2001. V poměru k výkonu hospodářství klesl deficit běžného účtu na 5,3 procenta HDP ze 6,2 procenta v předloňském roce. Informovalo o tom americké ministerstvo obchodu.

V posledním loňském čtvrtletí schodek běžného účtu klesl o 2,5 procenta na 172,9 miliardy dolarů. Pokles posledního čtvrtletí byl nečekaný, protože analytici podle agentury Reuters naopak očekávali vzestup na 184,1 miliardy USD.

Americká centrální banka (Fed) k tomu přidala ještě další "pohromu": Průmyslová výroba ve Spojených státech amerických za únor klesla nejvíce za čtyři měsíce. Výkony výrobních závodů, dolů a energetik klesl o 0,5 procenta. Kapacity tak byly využívány vůbec nejméně za více než dva roky.

Nejslabší výsledek od roku 2005

Únorový pokles produkce byl největší od října loňského roku, kdy se výkon průmyslu snížil o 0,6 procenta. Ekonomové přitom očekávali pokles pouze o 0,1 procenta. Ještě v lednu se přitom průmyslová výroba zvýšila o 0,1 procenta. Poslední údaje o produkci průmyslu tak přidávají americké ekonomice další ránu. Většina ekonomických expertů je již utvrzena v tom, že USA již jsou v ekonomické recesi.

Míra využití kapacit se v únoru snížila na 80,9 procenta z lednových 81,5 procenta. Jde o vůbec nejslabší výsledek od listopadu roku 2005. Tehdy byl ukazatel ještě o 0,2 procenta horší. Ekonomové očekávali lepší výsledek, průměr jejich odhadů počítal s 81,3 procenta využitých kapacit.

Podle Fedu většinu výrazného poklesu celkové produkce způsobilo počasí, které se podepsalo na výkonu síťových služeb. Zatímco v lednu se produkce energetik zvýšila o 2,2 procenta, za únor o 3,7 procenta klesla. Zhoršil se však i výkon zpracovatelského průmyslu.  Po lednové stagnaci za únor klesl o pětinu procenta. Odvětví naposledy využívalo své kapacity tak málo v říjnu 2005.

Co se děje a co očekává?

Fed snížil s okamžitou platností diskontní sazbu ze 3,5 na 3,25 procenta, jen čtvrt procentního bodu nad základní mezibankovní úrokovou sazbu.

V úterý celý trh čeká i drsné snížení klíčové sazby (Fed Fund Rate) pro jednodenní operace centrální o 0,75 až jedno celé procento. Banka od loňského září snížila hlavní sazbu o dva procentní body na tři procenta.

"Pokud v úterý přijde očekávané snížení, tak to bude o 0,25 až 0,5 procenta drsnější postup, než zaujal někdejší šéf Fedu Alan Greenspan ve snaze předejít recesi v prvním půlroce 2001," uvedl pro server iHNed.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Krize likvidity?

Opatření Fedu jsou podle Michla precedentní. "Banka tím de facto říká ´bojíme se velkých problémů´. Zvláště poslední dvě opatření Fedu, půjčky zajištěné hypotékami a snížení diskontní sazby, prohlubují expozici samotné centrální banky vůči riziku. Mimo jiné, Fed je krok od toho, aby na sebe převzal rizikové hypotéky. Poprvé od šedesátých let také Fed úvěroval nebankovní subjekt - Bear Stearns," upozornil Michl.

Klíčové je podle Michla odhalit, jestli jde o krizi likvidity, nebo solventnosti. "Opatření americké centrální banky míří za posílením likvidity. Pokud je to ale krize solventnosti, tak, při vší úctě, Washington nemá příliš šanci trhu pomoci. Pokud si jde koupit Bear Stearns za desetinu hodnoty, než měla před týdnem, jak se to podařilo JP Morgan, pak riziko, že máme co do činění s krizí solventnosti, roste," zdůraznil Michl.

Čtěte více: Investiční banku Bear Stearns koupí JPMorgan - ZDE

Zřejmě nejlépe to podle Michla vystihl profesor na Stern Roubini, když řekl, že desetiprocentní pád cen nemovitostí rovná se ztráta 14 procent HDP. "Pokud by ceny nemovitostí spadly o třetinu, pak si Amerika může odepsat zhruba 42 procent HDP a asi 10 procent majetku domácností," vysvětlil Michl.

Opatření Fedu jsou zatím podle Michla impotentní vůči trhu nemovitostí. "Dokud se nezastaví pád cen nemovitostí, poroste riziko hlubší recese. Je to teď takový mix mezi tím, že málokdo chce půjčovat a málokdo si chce půjčit. Důvěra v realitní trh je velmi malá," řekl Michl.

Vše se nyní točí kolem otázky: Přijde recese, nebo ne? Většina ekonomů již o recesi hovoří. Podle nich je jen otázkou, jak hluboká je a jak dlouhá bude. Recesi však definujeme komplexněji. Jde o pokles ekonomiky jako celku včetně trhu práce, trhu nemovitostí, podnikového sektoru a spotřeby domácností.

"Pravděpodobnost, že se takovému útlumu napříč US ekonomikou vyhneme je nyní 50procentní. Ještě před 2 měsíci to bylo 60procentní. Eventualita, že první kvartál bude v Americe v minusu nebo kolem nuly je nyní 90procentní. Pravděpodobnost, že recese bude hlubší než v roce 2001 je nyní 30procentní," odhaduje Michl.