ČEZ chce dostavět Temelín. Požádal Bursíka o "razítko"

Energetická společnost ČEZ podala žádost o posouzení vlivu možné dostavby Temelína na životní prostředí. Účelem procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. ČEZ o tom informoval ve své tiskové zprávě.

Žádost navazuje na zprávu Pačesovy komise o energetické koncepci České republiky. Ta navrhuje "umožnit a usnadnit" posuzování všech typů nových elektráren včetně jaderných. Tomu, aby se s posuzováním začalo, se nebrání ani šéf Strany zelených, ministr životního prostředí Martin Bursík.

Proces probíhá vždy dříve, než jsou záměry povoleny a než se započne s jejich vlastní realizací. „Závěry Pačesovy komise potvrdily naší prognózu, že po roce 2015 začne i Česká republika trpět nedostatkem elektřiny. Počítáme s úsporami i rozvojem obnovitelných zdrojů, žádný jiný bezemisní zdroj však dosud není schopen vyrobit potřebné množství elektřiny," zdůvodnil podání žádosti generální ředitel ČEZ Martin Roman.

Roman: Jaderná energie je nejlepší řešení

Proces EIA je řízen Ministerstvem životního prostředí ČR (MŽP). ČEZ je připraven dodat MŽP veškeré informace, které bude pro vyhodnocení vlivu případné kompletace Temelína na životní prostředí potřebovat. U velkých projektů obvykle trvá proces několik let.

"Jadernou energii pokládáme za nejlepší možné řešení z hlediska ekonomiky i ekologie. Zvažujeme proto možnost dostavět další dva původně plánované bloky v Temelíně a EIA je jedním z kroků při shromažďování podkladů pro rozhodnutí,“ dodal Roman.

Více než 150 stran

Celá žádost je velmi obsáhlá, celkem má více než 150 stránek. "Vzhledem k tomu, jak je žádost obsáhlá, chceme být korektní a dát MŽP možnost si ji prostudovat. V průběhu pondělí zveřejníme bližší podrobnosti i veřejnosti," uvedla Eva Nováková, mluvčí skupiny ČEZ. Žádost obsahuje i možné dopady stavby na půdu, obyvatele, faunu a flóru.

Čistý konsolidovaný zisk energetické skupiny ČEZ vzrostl v prvním čtvrtletí meziročně o 21 procent na 15,726 miliardy korun. Tržby se zvedly o deset procent na 48,605 miliardy korun. Právě energetická skupina ČEZ se posunula o třináct stupínků vzhůru na 226. příčku v žebříčku pěti set největších evropských firem, jejichž akcie jsou kotovány na burzách. Žebříček TOP 500 sestavuje německý deník Handelsblatt na základě údajů o loňském obratu firem.

ČEZ je vůbec nejziskovější tuzemskou firmou. Například Komerční banka má zisk přes růst jen mírně nad třemi miliardami korun. Zajímavé je ale také srovnání s největší světovou telekomunikační skupinou, španělskou Telefónicou. Tak měla v prvním čtvrtletí zisk v přepočtu 38,3 miliardy korun. ČEZ tak ve srovnání se Španěly dosáhl téměř polovičního výsledku.