USA čeká 10 až 15 let stagnace, tvrdí rakouský ekonom

Krátkodobě zasáhne nynější finanční šok na Wall Streetu více Asii a Evropu než samotné USA. Dlouhodobě to bude ale Amerika, kdo se dostane do vleklé stagnace, která potrvá 10 až 15 let. Tuto prognózu vyslovil emeritní profesor ekonomie na vídeňské univerzitě Erich Streissler v rozhovoru pro úterní vydání rakouského listu Der Standard.

Někteří experti již v pondělí označili současný pád na finančních trzích za krizi století. Probíhající krize finančního trhu ještě neskončila a bude mít vliv na reálnou ekonomiku, řekl ve spolkovém sněmu německý ministr financí Peer Steinbrück. "Ve Spojených státech jsme svědky největší finanční krize všech dob," řekl Steinbrück při zahájení rozpravy o rozpočtu na rok 2009.

"Je jasné, že krize finančního trhu ovlivní reálnou ekonomiku. Rozsah bude záviset na tom zda, a jak významně banky omezí poskytování úvěrů," uvedl Steinbrück a dodal, že růst úvěrů v Evropě poznamenán nebyl, přičemž v Německu k tomu přispěly také spořitelny.

V reakci na pád jedné z největších investičních bank světa Lehman Brothers vyjádřil Streissler názor, že na rozdíl od recesí minulých desetiletí nejsou Spojené státy nyní věřiteli, ale převážně dlužníky. Krize postihne v první řadě věřitele, a těmi jsou dnes především Čína, Indie a evropské státy v čele s Velkou Británií. Dlouhodobě ale uvrhne do stagnace právě Spojené státy, soudí Streissler.

Podstatou nynější krize finančních trhů je podle rakouského odborníka skutečnost, že od roku 2000 se v celém světě víc spoří než investuje. Problém výrazně zostřila skutečnost, že právě nejnovější technické revoluce v oblastech počítačů, softwaru nebo internetu nebyly na investice příliš náročné.

"Máme prostě problém se zhodnocováním kapitálu, jak by řekl Karel Marx," konstatuje Streissler. "Americké banky přebíraly dvě třetiny až tři čtvrtiny světových finančních přebytků ve formě úspor. A co se všemi těmi úsporami dělají? Spekulují na finančních trzích. To ovšem znamená hledání zisků na úkor jiných, protože se reálně nic nevyrábí."

"Skutečným hospodářským divem současného světa je fakt, že komunistická Čína drží Spojené státy nad vodou. Číňané mají v Americe tolik peněz, že nynější turbulence pro ně znamenají roční ztráty v řádu 1,5 bilionu dolarů. Je záhadou, proč tyto země v USA nadále investují a akceptují obrovské ztráty. Proč například Indie strká stovky miliard do Spojených států, místo aby za ně stavěla doma třeba silnice," říká dále Streissler.

Pokud jde o Evropu, také zde budou mít podle rakouského ekonoma největší potíže ti, kdo v USA nejvíc investovali. "Na prvním místě Velká Británie a také Irsko. Rovněž Německo v Americe silně investovalo. Španělsko zase dělalo totéž, co Spojené státy: stavělo spousty domů, které nemůže prodat. Rakousko naštěstí investovalo převážně ve východní Evropě, takže se ho nynější krize tolik netýká. Otázkou však je, jestli může být Rumunsko nebo Ukrajina našimi Spojenými státy," uvádí Streissler.