Finanční krize ve středu opět udeřila plnou silou. A její dopady už na vlastní kůži cítí nejen čeští investoři. Problémy mají také developerské společnosti a vývozci, kteří kvůli zpomalení světové ekonomiky hlásí pokles zakázek. Češi se však podle odborníků i zástupců bank o své úspory bát nemusí.
Co mají lidé v Česku čekat od krize?
Přečtěte si, co říkají renomovaní ekonomové, které oslovil Hospodářské noviny.
Akcie i fondy budou dále padat. Investoři se musí připravit na další ztráty. Jsme teprve někde ve dvou třetinách krize. Do problémů se po Lehman Brothers a AIG dostanou další velké americké finanční domy. To znovu rozvíří paniku a budou se opakovat podobné propady, jaké jsme viděli tento týden.
Začne znovu posilovat koruna, protože je investory považovaná za jistotu v těžkých časech. Krize nás zasáhne, ale skoro nejméně ze všech. Na rozdíl od Ameriky a západní Evropy nám totiž nehrozí propad do recese. To posílí tlak na firmy, které budou ve slábnoucí Evropě přicházet o zakázky. Oslabení koruny se dá očekávat až po skončení krize. Čekám, že do roka se koruna vrátí k 24,70 za euro.
Ekonomický růst letos dosáhne 4 procent, příští rok poklesne ke 3,3 procenta. Projeví se na něm slabší vývoz. Firmy budou také méně investovat.
Naopak zlevní energie a suroviny, což zmírní inflaci. Lidé si proto budou moci dovolit více utrácet.
Vývoz už neporoste. Autoprůmysl čeká docela velký průšvih, propad prodejů v západní Evropě byl vidět už v srpnu a bude pokračovat. To ukazuje, jak nebezpečná je jednostranná orientace ekonomiky. Není to zdaleka jen náš případ. Britové teď řeší, jestli příliš výrazně nevsadili na finančnictví a neměli by se částečně vrátit k průmyslu.
Firmy jsou navíc pod dvojím tlakem: tíží je silná měna a nedostatek lidí. Ten však bude jen dočasný, protože ti, kdo přijdou o zakázky, začnou propouštět.
Budou klesat ceny surovin a energií, proto se dá počítat s nižší inflací. Pád burz bude ještě nějakou dobu pokračovat. Firmy se nebudou pouštět do výraznějších investic. Banky budou opatrnější při půjčkách. Na rozdíl od Ameriky a západní Evropy jsou ale zdravé a půjčky úplně nezastaví. Stát musí počítat s nižšími příjmy z daní, v rozpočtu se bude muset šetřit. Škoda, že nemáme přebytky a rezervy z let prosperity. Celkově ale bude Česko zasažené krizí skoro nejméně z celé Evropy.
Pád burz se už pomalu blíží ke konci. Akcie i fondy jsou velmi levné, pomalu přichází čas začít nakupovat. Už bych neočekával mnoho podobných propadů, jaké jsme viděli v předchozích dnech, kdy muselo být kvůli velkým ztrátám zastaveno obchodování s některými akciemi.
Koruna bude výrazně posilovat. Česko je finační krizí zasažené téměř nejméně ze všech zemí a investoři se sem budou postupně stahovat jako do bezpečné oázy. S nadsázkou se dá říct, že naší výhodou je zaostalost. Nemáme příliš rozvinuté finančnictví, proto se ani naše banky a fondy nepustily do obchodu s riskantními hypotékami.
Nejvíc nás poznamená ztráta zakázek v západní Evropě, kterou čeká útlum. V letech 2001 - 2003 jsme se s ním dokázali vyrovnat díky silné vlně zahraničních investic a nástupu bank. Teď s něčím podobným počítat nemůžeme. Růst ekonomiky se zpomalí ke 3 procentům. Firmy začnou propouštět, žádný velký růst nezaměstnanosti ale nepřijde.
Nejkritičtějším obdobím budou následující dva týdny a pokud během nich nenastane řetězová reakce krachu Lehman Brothers, bude situace spět přece jen k uklidnění. Tuzemské banky ani pojišťovny se příliš nezapletly s cennými papíry pochybné kvality, takže věřím, že český finanční trh zůstane zdravý.
Tuzemské ekonomice se ovšem nevyhnou nepřímé dopady krize. Firmy přijdou o zákazníky v západní Evropě, svůj díl na narovnání globálních nerovnováh si česká ekonomika odpracuje také v podobě šoku z nadhodnocené koruny. Domnívám se, že posílení koruny z minulých dnů bude jen krátkodobou epizodou, trend trvající celý rok do letošního července včetně ale nezůstane bez odezvy. Průmyslová výroba zvolní svůj růst na maximálně dvě procenta meziročně. Na úřadech práce bude na konci roku rušněji než loni a v lednu či únoru 2009 překročí počet nezaměstnaných letošní hodnotu. Růst HDP klesne ve třetím kvartálu meziročně pod 4 % a ve čtvrtém kvartálu bude začínat dvojkou.
Burzy budou ještě nějaký čas v pádu pokračovat. Česko bude patřit mezi země, na které bude mít krize spíš slabší dopady. Ve chvíli, kdy se z ní však svět zvedne, můžeme naopak přestat být pro investory atraktivní. Finanční krize nám dává čas zhruba dva roky, abychom připravili reformy školství, zdravotnictví, důchodů a požádali o přijetí eura. Finančníci budou po skončení krize vybíravější a mohli by se od nás odvrátit, pokud zůstaneme zemí závislou především na výrobě aut, kde rychle porostou platy a bude stále sílit koruna.
Příští rok zpomalí ekonomika zhruba ke třem procentům. Dá se očekávat vzestup nezaměstnanosti. Krize bude mít ale i příznivější dopady. Klesnou ceny domů, bytů i komerčních realit. Inflace se sníží až ke třem procentům. Kvůli finanční krizi bude totiž zlevňovat ropa a další suroviny. Spolu se silnou korunou tak výrazně zlevní dovozy. Lidé budou mít více peněz na nákup zboží a služeb. Při slabším vývozu a investicích firem by právě útraty domácností měly nejvíce přispívat k růstu ekonomiky.
I když se experti shodují, že problémy se týkají hlavně investičních bank, krize přesto už Česko zasahuje. Jen od začátku září se z pražské burzy »vypařilo« kolem 300 miliard korun. Vysoké ztráty hlásí i akciové podílové fondy, kde mají peníze desítky tisíc Čechů. Největší z nich, ING český akciový, tak jenom tento měsíc prodělal 15 procent.
Historicky nejnižší zhodnocení letos dostanou i více než čtyři miliony Čechů, kteří si spoří na důchod v penzijních fondech. Podle šéfa asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka fondy vydělají letos klientům určitě méně než loni, kdy se zhodnocení většiny z nich pohybovalo okolo dvou až tří procent.
