Evropa schválila plán, Češi varovali před požární logikou

Premiér Mirek Topolánek se postavil lídrům velkých zemí, když se pokusil změnit předpřipravené závěry týkající se plánu na záchranu bank a finančních trhů. Češi zároveň na summitu varovali ostatní země před „požární logikou“ a před tím, aby se kvůli krizi přijímala ukvapená rozhodnutí, jež mohou mít v budoucnosti negativní důsledky.

Po mnoha hodinách jednání mohl francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země momentálně Unii předsedá, krátce před půlnocí prohlásit: „Evropa jako celek, bez výjimky, podporuje akční plán dohodnutý na nedělním summitu eurozóny. Evropa může světu vzkázat: Neopakujte ty stejné špatné návyky jako před krizí. A já můžu říct Evropě: Neopakujme ty stejné špatné návyky, mezi něž patří špatná koordinace či nedostatečná konzultace.“

Sarkozyho prohlášení má však mnoho ale. Jedno z nich je to české. Česká delegace měla výhrady k několika bodům závěrečného prohlášení, které podle ní příliš otevíraly možnost k tomu v budoucnu ignorovat jinak přísná unijní pravidla o státní pomoci, což by mohlo některým finančním institucím poskytnout nepřiměřené výhody nad ostatními. A tak ve středu žádali změny.

„Dnešní (středeční - pozn. red.) jednání dalo šanci, že naše výhrady budou zohledněny v závěrečném textu. Pokud to nebude akceptováno, je náš postoj k plánu stále otevřený,“ řekl po skončení jednání premiér Topolánek.

Kalousek: Opatření bereme s rezervou

Zkontrolovat si to premiér bude moci až ve čtvrtek časně ráno, až francouzští úředníci českým diplomatům doručí nový návrh závěrečného dokumentu. Unijní státy už přislíbily investovat do záchrany finančního systému dohromady přes 2,2 bilionu euro.

„Celou řadu těch opatření bereme s rezervou, ale jsme připraveni je akceptovat za předpokladu, že budou garantovány podmínky férové soutěže. Pan premiér přednesl formulace, které by to měly zajistit,“ doplnil ministr financí Miroslav Kalousek.

„Myslím, že už se teď nemá smysl pouštět do diskuse o tom, zda rekapitalizace bank čili znárodnění je ten nejvhodnější postup stabilizace finančního systému. Já můžu jenom říct, že na večeři ministrů financí se bavilo o způsobu ocenění znárodňovaných aktiv a já jsem svým kolegů záviděl jejich optimismus, že z toho státy budou mít ještě benefity. Takže jsem si raději nedovolil nabídnout jim know how České konsolidační agentury,“ řekl Kalousek.

Čeští politici nesouhlasí s tím, že některé unijní země poskytly garance na všechny vklady v bankách. Evropská komise ve středu navrhla, aby se záruky na vklady ve všech unijních zemích zvedly na sto tisíc euro. České vládě to sice přijde zbytečně vysoká částka, návrh by ale podpořila, pokud by na tuto částku omezily svoje garance všechny země. Nebo by alespoň řekly, že záruka bez hranic bude platit jen na vklady do určitého data, aby se tak zabránilo přelévání vkladů.

Sherwoodský systém

Evropská unie také ve středu stejně jako spolek průmyslově nejvyspělejších zemí světa G8 podpořila plán na celosvětovou konferenci, která by měla změnit architekturu světového finančního systému. Uskutečnit by se měla už v listopadu, nejspíše v New Yorku. Základy současného uspořádání byly postaveny na konferenci v Bretton-Woodu po druhé světové válce.

„Mluví se o sherwoodském, tedy brettonwoodském systému a jeho přehodnocení. To byl úmyslný vtip. My podporujeme diskusi o příčinách krize, protože to podle nás nebylo zdaleka jen selhání trhu, ale vliv měly i distroze trhu a státní intervence do hypotéčního úvěrování v Americe. Nám ale připadá příliš brzy uspořádat ji už v listopadu. Protože řešit poučení krizového vývoje v průběhu krizového vývoje je nešťastné,“ řekl premiér.

Evropští politici chtějí krizi využít k získání větší kontroly nad finančním světem a nad platy jeho šéfů. „Regulaci nesmí uniknout ani jedna finanční instituce. Mám na mysli například regulaci, kterou musíme zavést vůči ratingovým agenturám, a nezbytný je dohled nad fondy rizikového kapitálu,“ řekl Sarkozy. Některé státy zase zpomalení světové ekonomiky používají jako argument pro zpomalení ambiciózní unijní zelené revoluce, která jim byla už před krizí protivná.

Poláci a Italové se předháněli v tom, kdo z nich bude vetovat případné francouzské snahy zavázat země, aby se o konečné podobě klimaticko-energetického balíčku dohodly do prosince. „Je to vysoká hra, ale nemáme jinou možnost než takový návrh případně vetovat,“ řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Klimatické změny

„Oznámil jsem můj záměr použít veto. Polsko se k nám přidalo,“ přispěchal se svým prohlášením Silvio Berlusconi. Francouzský prezident Sarkozy po jednání uklidňoval, že boj proti klimatickým změnám zůstává prioritou číslo jedna a na naplánovaném rozvrhu – tedy začít ho realizovat v roce 2013 - se nic nemění, výhrady některých zemí ale přetrvávají.

Osm nových členských států ve středu vydalo společné prohlášení, v němž vyzývají Unii, aby vzhledem ke krizi zelené plány přehodnotila a zohlednila víc ekonomický potenciál jednotlivých zemí. Tyhle země mají stejný pocit jako Česká republika. A to, že v plánu nebylo dostatečně zohledněno, jak za posledních patnáct let výrazně zlepšily svoje životní prostředí.

„My s touto deklarací věcně souhlasíme. Ty země nezpochybnily závazné cíle jako celek. Jde o to, že to současné rozdělení úkolů paradoxně nejvíce dopadá na největší plniče Kjótského protokolu a dostanou se do situace, kdy na celý balíček finančně doplatí,“ řekl český premiér. Sám by byl ale rád, aby byla dohoda dosažená už v prosinci. „Hlavně proto, aby velmi obtížné vyjednávání tohoto složitého materiálu nakonec nezůstalo na nás,“ řekl.