Přes bilion korun - rozpočet Česka na celý rok - může stát získat při dokončení všech privatizací, které připravila nebo teprve "nakousla" současná vláda. Jenže do mamutí akce, kdy budou postupně na prodej státní aerolinky, pošta a dráhy nebo i lesy, najednou zasáhla finanční krize.
"Připravujme privatizace dál, a pak počkejme na to, jak budou vypadat nabídky," shoduje se drtivá většina politiků i ekonomů, oslovená HN. Nejdál jsou přípravy na prodej ČSA a Letiště Praha. O aerolinky má zatím největší zájem ruský Aeroflot. U letiště je podle ministerstva dopravy na šedesát zájemců.
ČSA: Penta ne, J&T ano
Tendrů na oba podniky se chtějí v konsorciu se zahraničními partnery účastnit i tuzemští investoři. Zdá se přitom, jako by si dva z nich, společnosti J&T a Penta, už rozdělili sféry zájmu. "Privatizaci aerolinek už nesledujeme, zajímáme se o letiště," potvrdil HN spolumajitel Penty Marek Dospiva.
Naopak partner J&T Daniel Křetínský už se prý Ruzyní nezabývá. "Ale u ČSA nějakou roli hrát budeme," předpovídá. Třetí z významných investorů, PPF Investments, zatím stojí v pozadí.
ČSA jsou v privatizaci malým soustem. Ministr dopravy Aleš Řebíček počítá s nejvýše pěti miliardami korun (ale jiné odhady začínají už na dvou miliardách). Zato u letiště vyrukoval ministr financí Miroslav Kalousek s cifrou sto miliard korun. A investoři, kteří se o transakci zajímají, už vyrazili do boje. "Je to absolutní nesmysl. Stát může dostat tak nejvíc šedesát miliard," tvrdí jeden z nich.
I podle ekonoma Miroslava Zámečníka budou licitace o cenu hodně tvrdé. "Co když má čerstvý nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Krugman pravdu, a čeká nás těžká recese? Pak může být sto miliard za Ruzyň opravdu utopie," upozorňuje.
MÁ STÁT PRIVATIZOVAT FIRMY V DOBĚ, KDY HROZÍ EKONOMICKÁ KRIZE?
Zda prodat ČSA? Včera už bylo pozdě. Další privatizace už jsou v jiné kategorii. Ale platí, že vláda může dál pracovat i na krocích k prodeji všech ostatních podniků. Nebude však žádná tragédie, pokud se pak například Letiště Praha neprodá hned příští rok. Ale počká se na výhodnější dobu s mnohem výhodnějšími nabídkami. Peníze vynaložené do přípravy privatizací, třeba převodů na státní akciovky, se státu neztratí.
Není na to teď ta úplně optimální doba. Jedinou výjimkou jsou České aerolinie, které by stát nejspíš prodat měl. S postupujícím časem totiž hrozí zhoršování jejich výsledků. Konkurence a hospodářská krize pro ně mohou být smrtelné.
Ale s prodejem všech ostatních státních firem, včetně Letiště Praha, by měla vláda počkat. Některé přitom nemá prodávat nikdy - jako například Budějovický Budvar
Nevidím důvod přípravy na prodej státních firem odkládat. I kdyby například privatizace ČSA byla odsunuta, nedějí se kvůli ní žádné kroky, které by tuto firmu poškodily. Totéž platí pro Letiště Praha.
Pokud poradce pro prodej bude mít pocit, že hrozí výrazně nižší než očekávaná cena, můžeme proces zastavit vlastně kdykoliv. Privatizace není zdrojem »záplat« pro rozpočet, takže nejsme pod tlakem.
Privatizace by se měla uskutečnit v nadcházejícím obtížnějším ekonomickém období pouze za předpokladu, že výnosy pro stát budou výrazně pozitivní. Tedy že nebude výrazný rozdíl oproti jiným obdobím.
Věřím, že kvůli nutnosti naplnit příjmy rozpočtu nebudeme pod tlakem. Za takových podmínek by bylo zlé prodávat. Pokud jde například o státní Lesy ČR, v tuto chvíli jsem proti privatizaci.
Probíhající přípravy na prodej státních podniků bychom neměli zastavovat. Nikdo dnes přesně nemůže říci, jak dlouho bude krize nebo recese trvat, a jaké bude mít konkrétní dopady.
Například zájem o byznys v letectví vůbec nemusí opadnout. Tento obor si přece svoji krizi už odbyl po 11. září 2001. Naše "resortní" podniky Budvar, případně i Lesy ČR jsou od konečné privatizace ještě daleko.
Nedá se zobecnit, jestli má vláda kvůli světové finanční krizi privatizace zastavit. Například na prodej Letiště Praha nemusí mít aktuální situace vliv - zájemcům tu půjde o podnikání ve výhledu na desítky let. V jiných případech ale může být pro stát výhodnější vyčkat na dobu, kdy budou mít investoři víc peněz. Pod tlakem vláda nebude. Některé výdaje případně může odložit, a tak nemusí nutně peníze z privatizace potřebovat.
Vedle jednání s Pentou o pozemcích musí vláda odstranit u letiště ještě další zádrhel. Pražský primátor Pavel Bém požaduje po premiéru Mirku Topolánkovi splnění údajné "džentlmenské dohody", že město získá 34 procent akcií letiště. Topolánek tvrdě vzdoruje. Před nadcházejícími krajskými a senátními volbami sice oba džentlmeni z ODS složili zbraně, ale tím svár nezmizel.
"Po volbách o tom rád pohovořím," naznačil HN Bém, že se vzdát nehodlá. Podle politika, který je o sporu dobře informován, zatím Bém moc šancí na akcie nemá. "Topolánek by mohl situaci uklidnit tím, že by na Prahu akcie převedl. Jenže by tím zároveň paradoxně ztratil poslední možnost, jíž zatím drží svého stranického rivala Béma v šachu," popisuje zdroj, jak stranická politika ovlivňuje privatizaci.
Paroubek by chtěl vše jinak
Technicky ovšem nemusí brát vláda na spor premiéra s primátorem ohled, letiště privatizovat může. Zásadní obrat by nastal, pokud ODS ve volbách výrazně ztratí, a nastanou otřesy a nakonec změny na politické scéně.
Lídr opoziční ČSSD Jiří Paroubek zdůrazňuje, že vyjma prodeje ČSA není teď nakloněn žádným dalším privatizacím. Jinak než ODS vidí některé prodeje i koaliční lidovci. Vedle zrušení kroků k odstátnění Budvaru by tak šel v prvé řadě k ledu i projekt na postupný prodej státních Lesů (mají hodnotu 750 miliard!). Rychlost privatizace tak stojí a padá se současnou Topolánkovou vládou.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




