Domácím penzijním fondům klesl za tři čtvrtletí podle předběžných výsledků zisk na 2,3 miliardy korun ze 3,45 miliardy korun ve stejném období loni. Důvodem byl nepříznivý vývoj kapitálového trhu. Na konci září mělo penzijní připojištění 4,21 milionu osob, což bylo o 247.000 lidí více než v závěru roku 2007. Předpokládané výsledky zveřejnila Asociace penzijních fondů.
Penzijní fondy vykázaly i při momentální nedůvěře ve finanční trhy růst klientů i spravovaného majetku, daří se jim vytvářet zisk a zhodnocovat peníze klientů, řekl novinářům prezident asociace Jiří Rusnok. Klienti podle něj nezaznamenají nominální ztráty na účtech. Konkrétní očekávané zhodnocení za letošní rok je při roztěkaném vývoji na trzích těžké, dodal.
Krize nekrize, české fondy jsou na tom dobře
České penzijní fondy jsou i přes současnou finanční krizi ve velmi dobré kondici, což je dáno strukturou jejich investic, uvedl Rusnok. Nejvíce prostředků účastníků je tradičně umístěno v dluhopisech (75,7 procenta), na termínovaných vkladech a účtech bylo uloženo 12,3 procenta, do akcií bylo vloženo 4,3 procenta a 3,6 procenta spravovaných prostředků investovaly penzijní fondy do podílových listů. "Ještě nenastala doba k větším nákupům akcií, nejistota je stále obrovská," podotkl Rusnok.
Objem peněz evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění stále stoupá. Zatímco na konci roku bylo na účtech klientů 162 miliard Kč, za první čtvrtletí to bylo 167 miliard, za druhé 176 miliard a za třetí kvartál činí předběžný odhad 181 miliard korun.
Připojištění na penzi využívá přes 60 procent práceschopných Čechů. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu pokračuje koncentrace, z původních 44 fondů jich zbylo deset. Loni na jaře přibyl nový PF Aegon. Vstup na trh připravuje PF Atlantik ze skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka a PF Slavia ze skupiny SPGroup Pavla Sehnala.
Penzijní fondy zmizí
Vláda v pondělí schválila koncepci nového zákona o penzijním připojištění, která umožňuje vznik důchodových společností. Ty by měly postupně nahradit současné penzijní fondy a spravovaly by nejméně tři různé účastnické fondy odstupňované podle míry rizika. Zákon by podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase mohl platit od ledna 2010, pokud jej schválí sněmovna i Senát a podepíše prezident.
Rusnok upozornil na to, že od koncepce k paragrafovanému znění zákona je ještě daleko, vládní termín označil za velmi ambiciózní. Časová shoda s finanční krizí není šťastná, nicméně změna je podle něj potřebná. Penzijní fondy by se tím prý měly stát atraktivnější zejména pro dlouhodobé pravidelné spoření.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




