Obamu čeká úkol stabilizovat pokulhávající ekonomiku USA

Budoucího amerického prezidenta Baracka Obamu podle ekonomů nečeká nijak jednoduchý úkol, nepůjde totiž o nic menšího než o oživení největší světové ekonomiky, která se už více než rok potácí od jednoho problému k dalšímu. V posledních zhruba 16 letech si Američané zvykli na stálý a rychlý ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost, inflaci, a v neposlední řadě také na život na dluh.

Podle ekonomů se dá očekávat kontinuita v opatření proti světové finanční krizi, kterou připravila administrativa končícího prezidenta George Bushe. V době, kdy Obama nastoupí do úřadu, budou už tato opatření v plném proudu.

"První prioritou prezidenta Obamy bude zaútočit na probíhající finanční krizi, která sužuje celý svět. Prvních sto dnů vlády bude kritický. Obama a jeho tým budou tak zaneprázdnění, že na ostatní věci nezbude moc času," uvedl vedoucí obchodní komory AmCham Marcel Claes.

Zásahy státu do ekonomiky

Obama musí především vytvořit plán, který bude vyhovovat většině. Předpokladem jsou intervencionistické zásahy státu do ekonomiky, uvedla Patria. Z ekonomického hlediska byli nejvíce na trní analytici, kvůli budoucímu vývoji na Wall Street. Očekávala se mírná vzpruha, ale vítězství Obamy spíše prohloubilo propad akciových trhů v Evropě.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ale není jasné, zda jsou propady se akciových trzích v Evropě reakcí na zvolení Baracka Obamy novým americkým prezidentem, nebo na několikadenní posilování akciových trhů.

"Po takovéto šňůře je celkem přirozené, že nastává nějaká korekce. Scénář vítězství Obamy byl ale víceméně očekáván, takže by trhy neměly být zaskočeny. Je ale pravdou, že podle klasického rozdělení by výhra demokratického kandidáta měla být vnímána v první fázi na akciových trzích negativně," podotkl Sobíšek.

Kdo bude nový ministr financí?

Pokud jde o jméno budoucího amerického ministra financí, tak se v médiích nejčastěji skloňují tyto jména: Paul Volcker – dřívější šéf americké centrální banky (Fed), poradce Baracka Obamy. Dřívější ministr financí Lawrence Summers a Timothy Geithner – guvernér Fedu v New Yorku.

"Jedním z klíčových bodů Obamovy kampaně bylo omezení potřeby dodávek ropy z Blízkého východu a zemí Jižní Ameriky, proto podporuje investice do těžařských technologií a rozvoj alternativních zdrojů energie, které v konečném důsledku budou mít jistě pozitivní dopad na ekonomiku USA," připomněla analytička X-Trade Brokers Lucie Vitamvásová.

Stabilizace bankovního systému

Dalším cílem je stabilizovat bankovní systém. Na bedrech Obamy visí rozhodnutí, do jaké míry pomůže finančním institucím a kolik těm, kteří řeší problémy s hypotékami.

Spojené státy se podle ekonoma Ondřeje Schneidera vydají po Obamově vítězství cestou větší angažovanosti vlády v ekonomice, vyšších vládních výdajů a rozšíří se vládní financování zdravotnictví. Důsledkem bude také rostoucí schodek rozpočtu vlády. Podle Schneidera lze počítat s tím, že prezident Obama bude požadovat zásadní reformu finančního trhu a rozšíření regulace na všechny oblasti trhu.

Podle Sobíška existuje reálná obava, jestli Obama nebude mít tendenci k ochranářským opatření v oblasti zahraničního obchodu v případě, že by se stav americké ekonomiky dále zhoršoval. "Doufejme, že se zhoršovat nebude. A že i kdyby to nastalo, tak si Obama bude uvědomovat, že protekcionismus by byl cestou do slepé uličky," vysvětlil Sobíšek.

Snižování daní

"Obama navrhuje vytvoření nového fondu pro nepojištěné Američany, který by nabízel pojištění na úrovni dnes poskytované federálním zaměstnancům. Takový plán by stál podle odhadů zhruba 50 až 60 miliard dolarů ročně. Obama je chce částečně získat zdaněním těch firem, které dnes zdravotní pojištění svým zaměstnancům neplatí, malé firmy však chce od platby osvobodit," uvedl ve svém blogu na iHNed.cz Schneider.

Obama navrhuje snížení daní pro všechny domácnosti s příjmem pod 250 tisíc dolarů ročně a mírné zvýšení pro domácnosti s vyšším příjmem. Těm by se zároveň zvedly odvody do důchodového systému o dva až čtyři procentní body. "Problém je, že 38 procent amerických domácností už dnes žádné daně z příjmu neplatí, Obama by jim proto poskytl 'refundované' daně, jinými slovy by jim vyplácel další dávky," upozornil Schneider.

Barack Obama měl několik slibů, které by měly pomoci americké populaci. Navrhl roční snížení daně o 500 dolarů na pracujícího a o 1 000 dolarů na rodinu. Také by se měly eliminovat daně pro důchodce, jejichž příjem nepřesahuje 50 000 dolarů. Chtěl by namísto toho daň ze zisku mezi 15 až 28 procenty. Má v úmyslu vyčlenit 50 miliard dolarů na velké infrastrukturální projekty, jako stavba silnic, mostů a podpora vzdělávacího systému.

"Pokud jde o vnitřní ekonomickou politiku v USA, bude mít Obama značně omezen manévrovací prostor tím, v jak špatném stavu se americká ekonomika nachází a s jak vysokými deficity se musí potýkat. Myslím si, že tedy nějaké snižování daní nepřichází tentokráte v úvahu," zdůraznil pro server iHNed.cz Sobíšek.

Pokud by došlo k nepředvídanému vývoji ohledně globální finanční krize, musel by podle Sobíška do současných opatření Obama zasáhnout jejich korekcí či navržením něčeho nového.

VIDEO: Hello Chicago! Obama slavil svůj triumf na párty se statisíci Američanů

Obama rovněž slíbil daň ve výší 3 000 dolarů za každé vytvořené místo ve Spojených státech během dvou let. Na konec požádá na druhý ekonomický plán 60 miliard dolarů.