Důsledky globální finanční krize by měly na Slovensku pomoci překonat téměř tři desítky opatření, které ve čtvrtek schválila tamní vláda. Dotknou se například budování dálnic, čerpání fondů Evropské unie, podpory podnikatelů či energetiky. Krize by se mohla v zemi projevit zvolněním hospodářského růstu, zvýšením nezaměstnanosti a pomalejším růstem platů.
"Jsem přesvědčen, že tento návrh opatření bude opravdu znamenat, že Slovensko má obrovskou šanci i proto, že jdeme do eura, minimalizovat rizika dopadů krize," řekl novinářům po schválení materiálu premiér Robert Fico. Kabinet prý souhlasil s tím, že opatření se nebudou přijímat na úkor schválených sociálních programů.
Přijaté záměry mají například podpořit stavbu nových elektráren nebo programy pro malé a střední podniky. Stát by měl pokračovat v plánu budování dálnic prostřednictvím projektů veřejně-soukromého partnerství, případně zabezpečit financování jejich výstavby přímo ze státního rozpočtu.
Vláda má v plánu snížit deficit
Opatření se mají týkat i veřejných financí, kabinet ale chce pokračovat ve snižování jejich schodku. "Deficit v roce 2009 bude nižší než v roce 2008," zdůraznil premiér.
Vláda hlavně kvůli následkům krize už dříve snížila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na příští rok na 4,6 procenta proti předchozímu předpokladu 6,5 procenta, na němž postavila návrh státního rozpočtu. Podle schválené předlohy tak budou daňové příjmy státu zhruba o deset miliard Sk nižší, než se původně očekávalo.
Kabinet se ale navzdory tomu drží původního plánu a v příštím roce chce snížit veřejný deficit na 1,7 procenta HDP, což by si zřejmě vyžádalo škrty v rozpočtových výdajích.
"Jsem na sto procent přesvědčen, že budeme otevírat rozpočet. S tím, že vláda nabídne Národní radě určitá řešení, která umožní pružně reagovat na nutnost například přehodnotit některá čísla, ale nepůjdeme do jednotlivých kapitol," řekl Fico.
Navzdory pomalejšímu hospodářskému růstu, než očekávala vláda, se slovenská ekonomika v nejbližších letech zřejmě udrží mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami Evropské unie. Evropská komise ve své nejnovější prognóze očekává, že růst ekonomiky Evropské unie se v příštím roce téměř zastaví. Unijní HDP by měl v roce 2009 vzrůst o 0,2 procenta, eurozóna by ale měla vykázat růst jen o 0,1 procenta.
Ficův kabinet kvůli finanční krizi už prosadil například neomezenou ochranu vkladů obyvatel a vybraných menších firem, i když bankovní sektor na Slovensku žádné problémy nezasáhly. Podobný krok učinilo více zemí Evropské unie.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




