Topolánek představil vládní recept proti finanční krizi

Plán, jímž chce vláda čelit dopadům světové finanční krize na Česko, představil v úterý na mimořádné schůzi v poslanecké sněmovně premiér Mirek Topolánek. Podle něj může odolat vnějším hrozbám pouze taková ekonomika, která má zdravé veřejné finance, pružné instituce a trhy. "Z tohoto systémového pohledu je třeba přiznat, že máme rezervy. Nejúčinnějším řešením je pokračování a zrychlení reforem," zdůraznil Topolánek.

Plán vlády (SPAR - strategie připravenosti akcelerace růstu) má podle premiéra čtyři základní cíle: obnovení důvěry ve finančním sektoru, prevenci a eliminaci rizik ze světové krize, stabilizaci a zpružnění ekonomického prostředí a impulsy k růstu ekonomiky.

Čtyři možné scénáře

Tyto sady nástrojů a opatření budou podle premiéra aktivovány v případě, kdy nastanou scénáře, které vycházejí z různých predikcí, přičemž každý z nich má nějakou míru pravděpodobnosti.

"První z nich nazvěme krizový - to je, když dynamika růstu HDP bude v roce 2009 klesat výrazně pod dvě procenta. Druhý scénář nazývám pesimistický - to je, když se dynamika růstu HDP v příštím roce bude pohybovat mezi dvěma až třemi procenty. Třetí, dnes očekávaný scénář je, pokud se dynamika růstu HDP příští rok bude pohybovat někde kolem tří procent a za čtvrté optimistický scénář - dynamika růstu se bude pohybovat v roce 2009 nad čtyřmi procenty. Ten poslední dnes pokládám, stejně jako vy, za méně reálný," přiblížil Topolánek.

V neposlední řadě premiér zdůraznil nutnost aktivnější role centrální banky, případně vlády na finančním trhu. "To spočívá v připravenosti přijmout nezbytná opatření, a to zaprvé při nedostatečné kapitálové vybavenosti bank, zadruhé při nedostatečné likviditě některých segmentů finančního trhu, zatřetí při řešení platební neschopnosti velkého počtu domácností splácet úvěry," poodkryl Topolánek.

"Ten dojem, který to na mě dělá, je to, že se konečně začalo pracovat na rozumné hospodářské politice, která je adekvátní výzvám, kterým bude česká ekonomika v nejbližší době čelit," uvedl pro server iHNed.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek s tím, že doposud takováto komplexní strategie chyběla.

Důležité bude podle Marka například vymyslet a aplikovat opatření, která změní v současnosti nefungující mezibankovní trh, což se podle něj zatím centrální bance nepovedlo. "Celkově hodnotím plán pozitivně, záležet ale nyní bude na rychlosti a konkrétnosti," řekl Marek.

Paroubkův lék na krizi

Svůj plán na řešení dopadů krize na Českou republiku představil už v pondělních Hospodářských novinách i předseda ČSSD Jiří Paroubek. Jedním z bodů, které expremiér navrhuje, je návrat k progresivnímu zdanění, které by zdaňovalo lidi s vyšším příjmem vyšší procentní sazbou daně.

Znovuzavedení progresivního zdanění je podle Marka krokem, který nemá nic společného s řešením dopadů finanční krize. "V tomto bodě jde čistě o ideologické přesvědčení o rovnováze mezi tržními silami a mírou solidarity ve společnosti. Lze argumentovat ve prospěch i proti progresivnímu zdanění. Nicméně je třeba si uvědomit, že progresivní daň představuje daň za snahu a vzdělání," vysvětlil Marek.

Paroubek chce také zjednodušit daňové a administrativní předpisy. Dalšími kroky by podle předsedy sociálních demokratů mělo být splnění slibů "zemědělcům, že nebudou Evropany druhé kategorie" a zásah proti zneužívání dominantního postavení obchodních řetězců. Předseda sociálních demokratů rovněž požaduje obnovení investičních pobídek.

"To jsou ale patrně jediná opatření, která lze považovat za adekvátní reakci na dopady finanční krize. Jistě nelze mít výhrad k obecným formulacím typu zjednodušení daňového systému a administrativy. Ta ale platí krize nekrize. S reakcí na finanční krizi a zpomalení ekonomiky nemá nic společného ani tažení proti obchodním řetězcům, pláč nad dotacemi pro zemědělství," upozornil Marek.

Marek: Vládní plán je racionálnější

Mezi další opatření Jiřího Paroubka patří převzetí eura, podpora výstavby obecních a zejména sociálních bytů a novomanželských půjček. Paroubkova kritika míří také na penzijní reformu. Podle něj by neměl být systém spoření na důchod prostřednictvím kapitálových penzijních fondů vůbec zaveden, a to i s ohledem na finanční krizi, kdy akcie klesají.

Marek však oponuje, že státní penze jsou naopak vystaveny riziku stárnutí populace. Spoření na důchod v penzijních fondech je vystaveno investičnímu riziku, což ví každý. "Pokud bych měl srovnat Topolánkův a Paroubkův plán na řešení krize, tak ekonomicky racionálnější je vládní plán," dodal Marek.