Evropská unie pomůže rozvojovým zemím v boji s potravinovou krizí. Do roku 2011 pošle do postižených regionů jednu miliardu eur (přes 25 miliard korun). Ve čtvrtek o tom rozhodli poslanci Evropského parlamentu. Prostředky půjdou na tři hlavní účely. Prvním je zlepšení zemědělské produkce, včetně lepšího přístupu k osivu a hnojivům. Druhým bude vytvoření takzvaných bezpečnostních sítí, jež mají zajistit, aby se potraviny dostaly k nejzranitelnějším a nejchudším obyvatelům, zejména k dětem. Třetím budou kroky na zvýšení produkce, například takzvané mikroúvěry či investice do zařízení, infrastruktury, vzdělávání a podpory zemědělců.
To, že EU poskytne zemědělcům v chudých zemích, zejména v Africe, miliardu eur, unie rozhodla v listopadu na zasedání ministrů financí členských zemí. Prostředky budou vzaty z unijního rozpočtu z kapitoly zemědělství.
Evropská komise, tedy výkonný orgán sedmadvacetičlenného bloku, s tímto návrhem přišel už před půl rokem. Reagoval tak na prudký růst cen potravinových komodit a celkovou potravinovou krizi, kterou v řadě chudých zemí provázely nepokoje. Ceny potravin mezitím začaly klesat a krize do určité míry pominula. Důraz pomoci se proto zřejmě přesune k dlouhodobějším opatřením.
Praha chce vědět, na co peníze půjdou
Ministr zemědělství Petr Gandalovič na konci listopadu ČTK řekl, že Česko není spokojeno s informacemi Evropské komise ohledně miliardové pomoci rozvojovým zemím. Praha chce vědět, jak se s těmito penězi bude nakládat. Evropská komise ještě bude muset kritéria, kam tato pomoc zamíří a jakým způsobem se bude rozdělovat, upřesnit. Trochu jasněji by o tom mělo být snad ještě do konce roku.
"Nejsem příliš spokojen s informacemi, které dosud byly poskytnuty. Je to klasický princip, že o desítkách milionů (eur) Evropská komise hovoří mnoho hodin a diskutuje se o detailech jednotlivých programů. O jedné miliardě jsme se dozvěděli jenom to, že bude investována správně a v těch nejpotřebnějších teritoriích a že k tomu budou částečně využívány i neziskové organizace," řekl ČTK Gandalovič.
Bude proto prý iniciovat dotazy komisi, aby se členské země dozvěděly víc o tom, jak se bude s penězi nakládat a zda nemohou být nějak zneužity režimy v zemích, kam by měly zamířit. Podobný postoj zastávají i některé další země, například Polsko.
