ECB se snaží vzkřísit ekonomiku. Snížila úrokovou sazbu na 2 %

Evropská centrální banka (ECB) snižuje klíčovou úrokovou sazbu v souladu s očekáváním o 50 bazických bodů na dvě procenta. Bankovní radě ECB takový krok umožňuje rychlý pokles inflace a nedobré vyhlídky hospodářského růstu v eurozóně. Většina analytiků se snížením sazeb počítala.

Evropské trhy po snížení sazeb ECB mírně klesají. Panevropský akciový index FTSEurofirst 300 ztrácí 0,3 procenta. Rozhodla o tom Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek .

"Dnešní rozhodnutí ECB odráží méně inflačních rizik a slabší ekonomiku," uvedl prezident ECB Jean-Claude Trichet. "Střednědobá rizika cenové stability jsou vyvážená," dodal. 

ECB snížila úrokové sazby od loňského října už třikrát, celkem o 1,75 procentního bodu na 2,5 procenta. Analytici očekávali, že ECB sníží základní úrokovou sazbu na rovná dvě procenta.

ČNB nechala sazby beze změny

Ve čtvrtek zasedala také Česká národní banka (ČNB), která nakonec nejednala o nastavení měnové politiky. Hlavní úroková sazba tak zůstala na své původní hladině 2,25 procenta. 

Centrální banka snížila úrokové sazby naposledy v polovině prosince, a to podle očekávání o půl procentního bodu. Důvodem byla odeznívající inflace a očekávané velké ochlazení ekonomiky v důsledku finanční krize.

Pro snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu hlasovali čtyři členové bankovní rady. Viceguvernér ČNB Miroslav Singer hlasoval dokonce pro snížení sazeb o jeden procentní bod, viceguvernér Mojmír Hampl pak o tři čtvrtě procentního bodu.

Ekonomika eurozóny, která se rozšířila o Slovensko, letos podle aktuálního výhledu pro eurozónu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) utrpí pokles o 0,6 procenta a výrazněji oživovat začne nejdříve ve druhé polovině příštího roku.

Eurozóna v loňském roce sklouzla do recese, když ve druhém a třetím čtvrtletí vykázala mezičtvrtletní pokles. Nižší bude ekonomický výkon podle OECD zřejmě i ve čtvrtém čtvrtletí a v celém prvním pololetí tohoto roku.

Prudký pokles inflace podle OECD vytvoří pro Evropskou centrální banku další manévrovací prostor ke snižování úrokových sazeb, které by delším horizontu mělo podpořit ekonomické oživení. Průměrná meziroční inflace v eurozóně by měla letos klesnout na 1,4 procenta z loňských 3,4 procenta.