Evropa se chystá nasadit na finanční trhy přísné hlídače

Sedm bodů z nedělní schůzky lídrů evropských států G20 považuje německá kancléřka Angela Merkelová za natolik důležité, že je označila za základ plánu proti finanční krizi.

Evropské státy podle ní udělají vše, aby uzavřely takzvané daňové ráje. Vypracovaly společná pravidla, jak převzít silnější kontrolu nad finančními trhy, zejména nad rizikovými hedgeovými fondy. Budou požadovat jednotná pravidla pro ratingové agentury, aby se na ně dalo spolehnout.

A pak: Evropa už ví, že roli světového hlídače, monhem přísnější než dosud, má hrát Mezinárodní měnový fond.

"Jsme v tomto jednotní, budeme postupovat tak, aby přitom nevzniklo žádné podezření z protekcionismu," uvedla Merkelová.

Klíčovým bude podle lídrů také boj proti nezaměstnanosti a podpora jednotlivých domácích ekonomik. Tuto podporu chce Evropa konzultovat s USA, zejména v případě automobilového průmyslu.

Boj proti daňovým rájům a hedgeovým fondům 

Evropa tedy postupně sestavuje obdobný plán - pokud jde o jeho strukturu - jaký už dal dohromady Barack Obama a jeho nová administrativa.

Merkelová totiž oznámila, že v plánu nejsou žádná dočasná opatření, ale hluboké strukturální změny. Týkají se - stejně jako v USA - finančních trhů, ale také se zaměří na veřejné výdaje. Podle Merkelové je plán nezbytný k tomu, aby se ekonomiky dostaly z nynější finanční krize silnější než dosud.

"Představíme na schůzce G20 v Londýně společný plán proti finanční krizi," řekla na tiskové konferenci po skončení berlínské schůzky Merkelová.

Plán se má - jak naznačila kancléřka - týkat i dalších stimulů pro finanční trhy či naopak záchrany hypotéčního trhu. 

"Opět jsme dnes zdůraznili přesvědčení, že všechny finanční trhy, produkty i účastníci musejí podléhat odpovídajícímu dozoru a regulaci, a to bez výjimek a ohledu na stát, odkud pocházejí," říká závěrečná zpráva z Berlína. Jmenuje při tom právě hedgeové fondy, které představují systematické riziko.

Ze sedmibodového plánu, jenž vzešel z berlínské schůzky, mimo jiné vyplývá, že prostředky MMF mají být zdvojnásobeny tak, aby mohla být zemím, které budou mít potíže s platební bilancí, poskytnuta rychlá a pružná pomoc. MMF má také spolu s Fórem pro finanční stabilitu dohlížet na naplňování závěrů světového finančního summitu G20 z 15. listopadu 2008, kdy se státy zavázaly dát světu nový finanční pořádek.

"Přiměřenému dohledu nebo regulaci" musí být podřízeny "všechny finanční trhy, produkty a účastníci trhu - i hedgeové fondy a jiné soukromé peněžní domy, z nichž může vzejít systémové riziko", uvádí se také v závěrečném prohlášení. Evropské státy se mimo jiné shodly, že budou na londýnské schůzce podporovat úvahy o vytvoření Charty pro udržitelné hospodaření, která má vést k vytvoření "globálního řádového rámce".

Topolánek - Sarkozy 

Z tendencí k protekcionismu byla v posledních týdnech obviňována hlavně Francie mimo jiné kvůli plánu poskytnout domácím automobilkám státní půjčky v celkové výši šest miliard eur.

Se Sarkozym se měl separátně sejít i Topolánek, jenž v minulých týdnech plány a výroky francouzského prezidenta ostře kritizoval, ale schůzka se v této formě zřejmě i z časových důvodů neuskutečnila. Dopoledne však český premiér hovořil s Merkelovou a prezidentem Evropské centrální banky Jeanem-Claudem Trichetem.

Topolánek i Sarkozy se však snažli dávat najevo, že pře z minulých dnů je vyřešena a že "byla spíš mediální". Sarkozy například několikrát, když mluvil o Topolánkovi, použil křestní jméno Mirek.

Příprava na Londýn 

Přípravný summit evropské části G20 se konal před dubnovým londýnským summitem G20 ke stavu finančních trhů a světové ekonomiky. Kromě šéfů vlád evropských hospodářských mocností se ho zúčastnili i český premiér Mirek Topolánek a ministr financí Miroslav Kalousek za předsednickou zemi EU, předseda EK José Manuel Barroso, šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker jako šéf rady ministrů hospodářství a financí eurozóny.