Ekonomika eurozóny se může propadnout až o čtyři procenta

Propad hospodářství Evropské unie a eurozóny ještě nekončí, naznačují to data z různých částí ekonomiky. Dá se tak očekávat, že ekonomika EU a zemí, v nichž se platí eurem, dále prohloubí svůj propad. Odhady pro eurozónu se nejčastěji pohybují mezi dvouprocentním a čtyřprocentním poklesem HDP s předpokládaným návratem k růstu v příštím roce.

Výkon evropské ekonomiky byl v posledním čtvrtletí loňského roku horší, než podle předběžných odhadů. Hrubý domácí produkt (HDP) celé EU se podle revize Eurostatu, která byla zveřejněna v úterý dopoledne, meziročně propadl o 1,4 procenta a v eurozóně dokonce o 1,5 procenta. Oproti třetímu loňskému čtvrtletí ekonomika EU ve čtvrtém čtvrtletí poklesla o 1,5 procenta a eurozóny o 1,6 procenta. Ekonomika eurozóny tak klesla nejvíce ve své historii.

Propad ekonomiky až o čtyři procenta

V prvním letošním čtvrtletí se tak dá podle dílčích ekonomických dat očekávat další pokles ekonomiky eurozóny a prohloubení její recese. Průmyslová výroba dále klesá, v lednu se meziročně snížila o 17,3 procenta, zakázky v průmyslu propadly dokonce o 34,1 procenta. Tržby v maloobchodu meziročně klesly o 1,7 procenta v lednu, respektive čtyři procenta v únoru.

"Data o evropském průmyslu zatím ještě zdaleka nenaznačují dosažení pomyslného dna, a to ani přes tolik diskutované stimulační balíčky přijaté v řadě zemí," upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

"Nicméně první polovina letošního roku by mohla být dnem v poklesu ekonomiky eurozóny, pokud se naplní současný optimismus sdílený finančními trhy, které hledají 'zelené výhonky' oživení," uvedl pro server iHNed.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Pokud podle Marka zaberou opatření na stabilizaci finanční sektoru, potom by výrazné fiskální stimuly a velmi nízké úrokové sazby mohly pomoci k postupnému zlepšení ekonomické situace v USA i eurozóně. Evropské hospodářství sice v poslední době vykazuje určitá zlepšení, ale na oživení ekonomiky to podle šéfa a lucemburského premiéra Jean-Clauda Junckera zatím nestačí. "Například spotřeba domácností se sice mírně zlepšuje, ale naopak se zhoršuje situace trhu práce a míra nezaměstnanosti je nejvyšší od poloviny roku 2006. Existují sice povzbudivé známky, těch však mnoho není," řekl v pátek Juncker.

Rostoucí nezaměstnanost

Právě nezaměstnanost se kvůli horšímu výkonu hospodářství dále prudce zvyšuje. V Evropské unii v únoru vzrostla na 7,9 procenta z lednových 7,7 procenta. Lidí bez práce během hospodářského útlumu přibylo i v eurozóně, kde míra nezaměstnanosti v únoru vzrostla na 8,5 procenta z lednových 8,3 procenta. Meziročně je tak v EU zhruba o tři miliony lidí bez práce více a v eurozóně o 2,1 milionu. Nezaměstnanost je v EU a eurozóně nejvyšší od poloviny roku 2006.

Bez práce je v EU téměř 20 milionů lidí a v eurozóně zhruba 13,5 milionu. Situace na pracovním trhu v Evropské unii by se ale přitom podle Bruselu příští rok mohla ještě zhoršit. Například sdružení zaměstnavatelů BusinessEurope odhaduje, že letos přijde o práci v unii zhruba 4,5 milionu lidí.

Eurozóna se ale potýká v poslední době i s dalším nebezpečným jevem - prudkým zpomalením spotřebitelských cen. Právě inflace v březnu v eurozóně výrazně zpomalila svůj růst na 0,6 procenta z únorových 1,2 procenta. Inflace v zemích, kde se platí eurem, je tedy vůbec nejnižší od počátku jejího měření v roce 1996.

Inflace jak na houpačce

Inflace polevuje především kvůli dopadům nejhorší ekonomické recese, s jakou se Evropa potýká od druhé světové války, což nutí podniky snižovat výdaje a škrtat pracovní místa. Čím dál více se totiž projevují deflační tlaky. Deflace představuje absolutní meziroční pokles spotřebitelských cen. S potřebitelé by sice díky snížení cen mohli ušetřit v obchodech, ale deflace by se mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které trpí celou řadou problémů.

Přestože spotřebitelské ceny rostou v současnosti v eurozóně rekordně nízkým tempem, podle analytiků hrozí, že by se vše mohlo změnit v opačný problém. Masivní záchranné balíčky by totiž v kombinaci s případným oživením hospodářství mohly roztočit inflační spirálu a spotřebitelské ceny by mohly naopak růst rekordně rychle.