Celková hodnota draženého majetku se meziročně mírně zvýšila o 30 milionů korun na 1,65 miliardy korun. To je ale více než dvakrát menší objem majetku, než který se dražil v rekordním prvním čtvrtletí roku 2003, kdy to bylo 3,9 miliardy korun. Množství peněz získaných z dražeb se za první čtvrtletí meziročně snížilo o 70 milionů korun na 810 milionů.
Méně i nedobrovolných dražeb
Dobrovolných dražeb se uskutečnilo 466, což bylo meziročně o 13 méně. Nedobrovolně se dražilo v 59 případech. Také toto číslo představuje meziroční pokles, a to o deset dražeb. Statistiky mírně vylepšil počet dražeb s nemovitostmi, kterých se od ledna do března uskutečnilo 459, to je o 28 více.
Předseda představenstva dražební společnosti Prokonzulta Jaroslav Hradil označil za příčinu menšího počtu dražeb především dlouhodobě klesající počet konkurzů, o které se dosud většina dražeb opírá. Lidé si prý totiž stále ještě spojují dražby především s exekucemi a nevědí, že prostřednictvím licitátora můžou zpeněžit svůj majetek i při běžném prodeji.
Podle něj se zatím v počtu dražeb hospodářská krize neodrazila. "Než se podnikatelé dostanou úplně na dno, uběhne určitý čas," řekl ČTK. Už letos na podzim by však mohlo dražeb od firem, které se kvůli krizi ocitly v problémech, začít přibývat, dodal.
Zlepšení situace si slibuje také od možného většího zájmu realitních společností o dražby neprodejných bytů. Kromě dalších efektů by to prý mohlo vést i k poklesu cen bytů, které údajně některé developerské firmy vyhnaly příliš vysoko. "Když dražíme nemovitost a máme dražební místnost bez jediného zájemce, tak je asi někde chyba," uzavřel Hradil.
