Penzijní fondy čekají změny. Budou moci více riskovat a tím vydělávat

Zhodnocovat své peníze na důchod v penzijních fondech by se mělo v budoucnu vyplatit i lidem mladším 55 let. Dnes je to výhodné hlavně pro ty, kteří tento věk překročili.

Vláda 20. dubna schválila návrh zákona, který sice omezí státní podporu, ale tuto nevýhodu má vynahradit možnost vyšších výnosů ve fondech pro ty, kteří investují v horizontu patnácti, dvaceti let a nebojí se trochu riskovat.

Navíc by mohly vedle klasických fondů vzniknout i penzijní společnosti s nabídkou pro konzervativní i dynamické investory, ovšem to je teprve v jednání.

Fondy budou moci více riskovat a zavést poplatky

U penzijních fondů se běžně dá kromě období hospodářské krize standardně počítat s výnosem jedno dvě procenta nad inflaci. Peníze jsou ale nedostupné minimálně pět let. Navíc pro delší časové horizonty investování existuje na trhu řada produktů s lepším zhodnocením, například akciové fondy. "Uvidíme, do jaké míry se jim nové penzijní fondy vyrovnají, pokud návrh projde," říká finanční poradce ze společnosti AWD Tomáš Rampula.

V návrhu je penzijním fondům nově dovoleno investovat i do rizikovějších nástrojů, třeba akcií, které dlouhodobě vydělávají víc, byť za cenu krátkodobých propadů.

Podle šéfa Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka se nové penzijní fondy sice nevyrovnají akciovým, ale na výnosy smíšených fondů by za nějakou dobu dosahovat mohly. Ve světě mají penzijní fondy ve svých portfoliích i 50 až 60 procent akcií. "Nástup těchto riskantnějších fondů bude pomalý. Vycházím z mezinárodní zkušenosti. Ze začátku bude podíl akcií deset, možná dvacet procent," odhaduje Jiří Rusnok.

Riziko však spočívá v tom, že pokud by v budoucnu přišly podobné krize jako ta dnešní, mohli by klienti nových penzijních fondů o část svých peněz přijít. Konzervativnější klienti se ale bát nemusejí, protože budou mít nadále zajištěno bezpečí svých investic.

Prostor pro odvážnější investory by měly vytvořit také nové penzijní společnosti, které podle návrhu vzniknou vedle klasických penzijních fondů. Majetek akcionářů by v nich měl být oddělen od majetku střadatelů, což u těch klasických neplatí. "Zvýší se tak transparentnost těchto institucí, a s tím i jejich celková bezpečnost. Účastníci by si mohli vybírat z více investičních profilů a rozhodovat o jejich využití, což by v dlouhodobějším horizontu znamenalo výraznější zhodnocení vložených prostředků," vysvětluje Rusnok.

Každá penzijní společnost bude mít tři fondy - konzervativní, reálný a dynamický. Konzervativní budou nejbezpečnější. Nebudou sice zajištěné, ale měly by mít v portfoliu jen krátkodobé dluhopisy, které příliš nevynášejí, ovšem riziko, že propadnou, je prakticky nulové. Dynamické fondy pak nabídnou možnost vysokého zhodnocení za cenu nebezpečí propadů.

Novinkou je, že nové penzijní společnosti zavedou poplatky. Jejich strop byl zatím stanoven na dvě procenta čisté hodnoty vkládaných peněz, nic víc by si penzijní společnosti nemohly účtovat. Otevřel by se tak další prostor pro konkurenci mezi fondy. Dnes se sice holedbají nulovými poplatky, ale žijí z toho, že klientovi vyplatí jen část zisku. Ze zákona mají povinnost mezi střadatele rozdělit alespoň 85 procent zisku.

Změní se státní podpora, lidé zaplatí více

Omezení státní podpory by se podle návrhu nemělo týkat jen smluv nově uzavřených, ale i více než čtyř milionů stávajících klientů. Ti si pak zároveň budou moci vybrat: buď přestoupí do nového systému, v němž mohou volit novou investiční strategii, nebo zůstanou u starého systému s nižšími výnosy, ale jistotou, že se nedostanou do minusu. Lidé, kteří by začali spořit na penzi od příštího roku, budou už moci vstoupit jen do systému s novými fondy.

Podívejte se na tabulku (článek pokračuje pod ní)

Kdo si spoří na důchod a chce dostávat dál plnou výši státní podpory, bude muset od ledna 2010 měsíčně ukládat 700 namísto 500 korun. Kdo by každý měsíc ukládal jen 500, dostal by od státu pouze 120 korun. Stát chce tímto krokem občany motivovat, aby si ukládali víc.

Stoupne i nejnižší možná částka pro vyplácení minimálního 50tikorunového příspěvku. Stát bude dotovat jen ty, kteří každý měsíc uloží alespoň tři stovky, zatímco dosud stačila stokoruna.

Lidé mohou peníze z fondu vyzvedávat až po dovršení 60 let věku, proto nemá za současných výnosů smysl produkt uzavírat v mládí. Efekt státní podpory se totiž s rostoucí vloženou sumou umazává. Podmínka dovršení 60 let zůstane i v novém systému, ale fondy budou výhodnější i pro mladší klientelu, která si bude moci zvolit dynamičtější investiční strategii a dosáhnout tak vyšších výnosů. Stát penzijní připojištění zvýhodňuje i tím, že si lidé příspěvky mohou snížit svůj daňový základ. Lze odečíst až 12 tisíc korun, pokud si za celý rok klient pošle alespoň 18 tisíc korun. Odpovídá to měsíční úložce ve výši 1500 korun. Tato výhoda by penzijním fondům měla zůstat.

Zatím však není jisté, zda návrh projde a jaké bude jeho konečné znění. "Taková věc je náročná na přípravu. Čekají nás předčasné volby a ukončení práce sněmovny. Nejbližší možný termín odhaduji na rok 2011," říká Jiří Rusnok.