Evropská unie tento čtvrtek v Praze na summitu k zaměstnanosti doporučila firmám, aby uvažovaly o zkrácení pracovní doby. Vyplývá to ze závěrů jednání. Unie si od tohoto opatření slibuje zmírnění vlny propouštění, jež zasáhla EU v době hospodářské krize.
"Udržení stávajících pracovních míst, například cestou dočasné úpravy pracovní doby spojené se vzděláváním zaměstnanců," zní jedno ze šesti doporučení, na nichž se unie shodla se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Zkrácení pracovní doby ale neznamená, že by zaměstnanci nechodili do práce. V jednom, nebo ve dvou pracovních dnech v týdnu by se ale mohli účastnit vzdělávacích či rekvalifikačních kurzů, které by hradil stát.
Pro tento systém se vžilo označení "kurzarbeit", jež se pro velmi podobný systém používá i v Německu. Stejný projekt představil v březnu odcházející ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas i v ČR, když vyčlenil 3,3 miliardy korun z Evropského sociálního fondu na školení zaměstnanců firem bez zakázek. Jen v ČR by tento systém měl udržet zhruba 70 000 pracovních míst, v Evropě by to teoreticky mohly být miliony.
Summit EU k zaměstnanosti přijal tato doporučení:
1) Lepší koordinaci mezi hospodářskou politikou, politikou zaměstnanosti a sociální politikou, respektování pravidel jednotného trhu EU a odmítnutí protekcionismu, včetně systematického sledování a vyhodnocování efektivity přijatých kroků.
2) Zohlednění budoucího oživení ekonomiky a přípravu pracovních trhů na jejich budoucí potřeby.
3) Zlepšování prostředí pro podnikání a investice jako cesty k vytváření nových pracovních míst. Nástrojem k tomu je především snižování nemzdových nákladů práce, omezení administrativní náročnosti podnikání, snižování nadbytečných regulací a zvyšování pružnosti trhu práce.
4) Udržení stávajících pracovních míst, například cestou dočasné úpravy pracovní doby spojené se vzděláváním zaměstnanců.
5) Pomoc znevýhodněným skupinám na trhu práce, investice do zvyšování kvalifikací a přizpůsobování kvalifikací potřebám trhu práce, zaměření na aktivní politiky zaměstnanosti, rekvalifikace, propojení vzdělávání a pracovní praxe či posilování efektivity veřejných služeb zaměstnanosti.
6) Odstraňování překážek pracovní mobility při přechodu mezi profesemi i mezi členskými státy.
Německa a Rakousko terčem kritiky
Topolánek nicméně ve své úvodní řeči před účastníky summitu upozorňoval, že nelze spoléhat na to, že by nutná pracovní místa vytvořil stát, ale je třeba ulehčit situaci živnostníků a podnikatelů, kteří jsou hlavními zaměstnavateli v EU. "Miliony lidí v Evropě přicházejí o práci a my musíme udělat vše proto, aby v Evropě vznikala nová pracovní místa, která bychom mohli nezaměstnaným nabídnout," řekl.
České předsednictví upozornilo, že by na pracovním trhu neměly vznikat žádné bariéry a státy by neměly přistupovat k ochranářským opatřením. Proto také někteří politici kritizovali rozhodnutí Německa a Rakouska zachovat pracovní omezení pro občany drtivé většiny zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, nebo 2007. Týkají se to i České republiky.
"Rozhodnutí Německa a Rakouska ponechat své pracovní trhy zavřené pro pracovníky deseti nových členských zemí se v tomto světle jeví jako krátkozraké," uvedl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Podle něj jsou obavy obou zemí z přílivu pracovní síly z "východu" zbytečné. Studie Evropské komise naopak ukazují, že pohyb volný pracovníků je pro evropskou ekonomiku příležitostí. "V době ekonomické krize může mobilita významně pomoci řešit potřeby trhu práce a přispívat ke snižování nezaměstnanosti,“ dodal.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
