Sobotka: Euro v Česku bude nejdřív v roce 2014

Sociální demokraté vůbec poprvé připustili, že ani po případných vyhraných volbách v říjnu 2009 nezavedou v příštím volebním období euro. Zabrání jim v tom obrovské schodky státního rozpočtu, které Česko v příštích několika letech čekají. "Kdyby Česká republika vstoupila do eurozóny v roce 2014 nebo 2015, tak bych to pokládal za velký úspěch. Takže přijetí eura bude čekat až na vládu, která vzejde z voleb 2013," řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny stínový ministr financí Bohuslav Sobotka (celý rozhovor a více k tématu si můžete přečíst v úterním vydání Hospodářských novin).

Aby mohlo Česko příjmout euro, muselo by mít schodek státního rozpčotu nižší než tři procenta HDP. Jen letos přitom bude vládní deficit minimálně pět procent HDP. A v příštích letech se nedá čekat moc velká změna k lepšímu. Sobotka odhaduje, že deficit státního rozpočtu může být v roce 2010 až 220 miliard korun. Ministr financí Eduard Janota přitom slibuje, že letošní schodek rozpočtu díky škrtům stáhne na 150 miliard. Stejně velký deficit by měl být podle Janoty i v roce 2010. Jenže to je podle Sobotky čirá utopie.

"Letošní rozpočtový cíl 150 miliard korun vypadá ambiciózně a určitě se mu dá tleskat, ale kdyby vláda neměla rezervní fondy, tak by byl o 31 miliard vyšší. Těchto 31 miliard už příští vláda mít v roce 2010 nebude. Druhý velký problém příštího roku je, že jsou tady protikrizová opatření, která budou mít příští rok 40 miliard korun. Takže je tady vlastně dalších 70 miliard korun, o kterých bývalý ministr Kalousek nemluvil, zatím o nich nemluví ani ministr Janota, ale je to reálný problém, který před příští vládou leží," dodává Sobotka.

Sobotka: Mám plán, kde letos škrtat

Přesto chtějí sociální demokraté dostat do roku 2014 schodek rozpočtu pod tři procenta, to znamená, že by se měl pohybovat mezi 110 a 120 miliardami. Sobotka už má dokonce plán, kde by měla vláda ještě letos škrtat.

"Je potřeba si říct, jaké výdaje musí vláda v příštím roce nutně zaplatit a od toho odvinout výdaje státního rozpočtu. Měla by seškrtat to, co lze seškrtat. Původní plán škrtnout v každé kapitole 10 procent výdajů není reálný, protože každá kapitola má jiný podíl povinných výdajů. To znamená, že lze škrtat v provozních výdajích, lze škrtat ve službách, lze škrtat v poradenských firmách, poradenských kancelářích a v marketingu. Minulá vláda Mirka Topolánka byla v oblasti marketingu velmi aktivní a v tom určitě nechceme pokračovat," říká Sobotka.

Sám ale připouští, že astronomické schodky rozpočtu půjde snižovat až ve chvíli, kdy začne Česko zase růst. A to podle Sobotky nebude dřív než v polovině roku 2010. "V okamžiku, kdy odezní recese, je možné směřovat ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Dřív to není možné. To bychom mohli krizi dokonce krizi prodloužit nebo zhoršit její sociální dopady," varuje Sobotka.

Mezi Čechy převládají odpůrci eura

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) souhlasí s přijetím eura více Maďaři a Poláci než Češi. Mezi Čechy je totiž podíl příznivců přijetí eura méně než těch, kteří jsou proti přijetí jednotné evropské měny.

Podle tohoto průzkumu jsou mezi stoupenci zavedení eura především muži, lidé do 30 let, vysokoškolsky vzdělaní lidé, podnikatelé a lidé hlásící se k pravici, zejména pak voliči ODS a Strany zelených. Naopak proti přijetí eura se vyslovili spíše ženy, lidé nad 45 let, především pak lidé s se špatnou životní úrovní, ti, kteří se řadí k levici.

Souhlasil byste se zavedením eura? (v %)

Zdroj: CVVM

Na stanovení termínu zavedení eura v minulosti naléhala opozice i podnikatelské svazy, především pak čeští exportéři. Bývalý premiér Mirek Topolánek začátkem roku slíbil, že kabinet termín oznámí letos 1. listopadu, tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek později uvedl, že vyhlášení termínu se kvůli říjnovým předčasným volbám oddálí. Česká republika by mohla podle dřívějších vyjádření politiků i ekonomů přijmout euro nejdříve v letech 2013 nebo 2014.

Tůma: Euro není všelék

Podle vyjádření guvernéra České národní banky (ČNB) Zdeňka Tůmy z minulého týdne není přijetí eura všelékem. "Dovedu si představit, že si Česká republika ponechá nezávislou měnovou politiku ještě nějakou dobu. Pokles koruny by mohl pomoci exportérům a tím zmírnit krizi," řekl v pátek v Londýně Tůma.

O přijetí eura hovořil začátkem dubna na fóru Hospodářských novin horlivý zastánce jeho přijetí, šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek.

"Před tři čtvrtě rokem byla pro nás ta věc jasná. Přijmout euro co nejdříve, jak to bude možné... Není to (přijetí eura - pozn. red.) priorita všech priorit, jako to bylo před rokem, prostě to není realistické v tuto chvíli, když bych to měl říci," prohlásil šéf ČSSD tehdy na fóru.

Slovenské přijetí eura

Eurem nyní platí 16 z 27 států Evropské unie. Zatím poslední zemí, která přijala jednotnou evropskou měnu, bylo začátkem roku Slovensko.

Mnozí Slováci kvůli rozkolísanosti sousedních měn reagují v případě jejich poklesu nakupováním v zahraničí a navštěvují české, maďarské a polské obchody. Některé slovenské řetězce se proto na nižší ceny zahraniční konkurence snaží reagovat slevami.