Blíží se konec krize? Mnohé zprávy a další reakce se snaží přesvědčit svět, že ano, Řada ekonomů totiž věří, že "zelené záblesky naděje" ve statistikách předznamenávají obnovu oživení ekonomiky.
Podle nedávné statistiky ČSÚ v 1. čtvrtletí letošního roku česká ekonomika meziročně klesla o 3,4 procenta. Jde o nejvyšší čtvrtletní meziroční pokles ekonomiky ČR v její novodobé historii. Nepříznivé jsou i prognózy vývoje českého hospodářství pro letošní rok od nejrůznějších renomovaných institucí.
Nově ratingová agentura Moody's zhoršila svůj výhled pro český bankovní sektor z původního "stabilní" na nový "negativní". Důvodem zhoršení výhledu je obava o kvalitu aktiv českých bank a očekávaný pokles jejich zisku.
Na druhou stranu Česko zůstává v Evropě zemí, z níž krize bere nejméně. Česko dohání Německo, protože jeho klíčový soused, hlavní odběratel tuzemských firem, padá ještě rychleji (6,7 procenta). Přesto ekonomika výrazně šlape na brzdu, což s sebou nese další důsledky v podobě narůstající nezaměstnanosti.
Jak se bude v příštích měsících vyvíjet česká ekonomika? Co bude s bankami? Na vaše otázky odpovídal analytik ČSOB Petr Dufek.
Online rozhovor
Co je největší hrozba při současné vlně optimismu? je to bobtnající nezaměstnanost, situace bank (i když tzv. stress testy tvrdí, že je vše OK) nebo hrozící měnová krize (podle investora Jima Rogerse? neboněco jiného, díky za odpověď a hezký den
Skoro se mi chce říct, že příliš optimismu nevidím, snad jen s výjimkou kolísavých nálad na akciových trzích. Možná trochu optimisticky vyznívají zprávy, například o průmyslu, který již neklesá třeba o 23 %, ale „jen“ o 19 %. To je však hodně velká zkratka, protože na tom nic optimistického v podstatě není. Zakázky průmyslových podniků stále prudce klesají, nezaměstnanost narůstá stejně rychle jako v předchozích měsících a stabilizace ekonomiky se zatím nekoná. A k Vaší druhé otázce: Občas se sice objevují úvahy o budoucí vysoké inflaci a měnové krizi z titulu masivního tištění peněz v Americe, ale v tuto chvíli se většina investorů soustřeďuje na krátkodobé cíle a nebezpečí důsledků státních zásahů do ekonomiky zatím nikdo neřeší. Podle mého názoru bude záležet na tom, zda jednotlivé vlády dokáží po stabilizaci ekonomiky začít svoje nově nabyté pozice v soukromém sektoru redukovat a omezovat i prudce rostoucí nabídku peněz.
Dobrý den pane Dufku, má ekonomický smysl pořádat sportovní akce typu MS v lyžování? Není to plýtvání peněz? Přinos těchto akcí přece ani nejde změřit.
Nejsem sportovec, takže se na tyto akce dívám asi až moc ekonomicky zaujatě 
Chápu, že podobné akce mohou mít prestižní význam, ale je otázkou, kolik získání takové prestiže stojí. Já jsem spíše zastáncem čistě ekonomických měřítek.
Dobrý den,
Pane Dufku jak hodnotíte činnost NERvu (vládní rady proti krizi). Mám pocit, že zpočátku jejího fungování měla určitý smysl a byly za ní vidět nějaké výsledky. Nyní mám ale pocit, že je to už jen "pozlátko" a marketingový tah, aby bylo vidět, že něco kvůli krizi Česko má.
Role NERVu či jiných podobných poradních uskupení svůj význam má. Zdaleka nejde jen o marketing, o které píšete, ale především jde o náměty, se kterými tato rada přišla.
Jde jistě o kroky, které pomohou alespoň trochu ulehčit dopady současné secese. Možná by stálo za to, kdyby každá vláda měla podobné politicky nezávislé uskupení odborníků, se kterými by mohla konzultovat svůj program po ekonomické stránce.
Jak vidíte vyhlídky na vývoj české ekonomiky v souvislosti s volbami? Je podle vás lepším přínosem pravicová vláda nebo levicová? Kdo podle zatím zveřejněných plánů navrhuje lepší protikrizová řešení - ČSSD, ODS nebo někdo další?
Ekonomiku zatím podzimní volby nijak viditelně neovlivňují. Naše hospodářství je ve vleku evropské recese, a tak recept na krizi doma nenajdeme. Propad zakázek průmyslu, na kterém je naše ekonomika bytostně závislá, zcela nenahradí žádný stimul ze strany státu. Vláda může v rámci svých finančních možností krátkodobě zmírnit dopady recese, ale neodvrátí ji ani příliš nezmírní. Za pozitivní považuji návrhy NERVu; programy politických stran jsem příliš nestudoval. Jinak na rychlá levná řešení nevěřím.
Dobrý den pane Dufek, zajímala by mě otázka státního rozpočtu. Nejen náš stát, ale i jiné státy se neustále zadlužují. Jen na úrocích platíme 50 mld. ročně, celkově je dluh přes bilión korun a deficit bude k 200 mld. Tato představa vyráží ve mně dech, když takové splácení dluhu je v nedohlednu. Kam až může toto dospět? (ve státní bankrot) Proč naše vláda přes všechny škrty nesestaví vyrovnaný rozpočet, aby nedocházelo k zadlužování budoucích generací? Navíc v době růstu ekonomiky docházelo k deficitům!!!
Nebylo by dobré provést okamžité změny v daních, aby byl výnos vyšší? (příjem státu vyšší) (zavedení pásem u daně z příjmu)
Díky.
Protože sestavit vyrovnaný rozpočet v současné době nelze. Většina výdajů státu je předem daná (důchody, sociální dávky, platy státních zaměstnanců atp.) a tak manévrovací prostor vlády je v podstatě minimální. Roky se mluví o reformách výdajů, avšak prozatím se nic moc v tomto směru neudálo. Proto jsme zatím odsouzeni k rostoucím dluhům. Problémem však není samotná výše dluhu, o které píšete, ale rychlost, s jakou narůstá. Je nemožné, aby si stát každý rok půjčil třeba 150-200 mld. bez toho, aby to nemělo dopad do ekonomiky. Čím víc si stát bude v dalších letech půjčovat, tím dražší nakonec mohou být peníze (úvěry).
Jak je to tedy s českými bankami? Vycházím z dnesnšího snížení hodnocení Moody´s. Všechyn české banky jsou v rekordních ziscích, jejich mateřské zahrniční banky naopak bojují s krizí. Na první pohled se zdá, že můžeme být v klidu, ale Moody´s se nám nyní snaží naznačit opak. Jak si to mám vyložít?
Celou zprávu této ratingové agentury jsem nečetl, ale hlavní myšlenka, kterou média propírají, je zvláštní. České banky jsou kapitálově silné a ziskové, takže na výkyvy ekonomiky jsou z principu připravené. Argument o tom, že ještě nemají zkušenost se mi zdá slabý.
Mám prostý dotaz : jak vidíte bezpečnost vkladů na "penzijním připojištění"(u KB) a "stavebním spoření"(u čs spořitelny), ptám se i proto že mi jsou známy informace že ani jedna ze zahraničních "matek" zmiňovaných našich bank na tom nejsou nejlépe. Někteří známí dokonce raději oba produkty ruší, aby jim zbylo aspoň něco...co Vy na to? A ještě jedna obava, nebudou si hypotéční banky léčit pokles nových úvěrů na stávajících klientech zvyšováním sazeb po uplynutí fixační doby? Prosím buď o Váš pravdivý pohled na věc, pokud toto z jakýchkoliv důvodů není možno tak raději nic. Děkuji
O vklady v tuzemských bankách se neobávám a ani žádné sám neruším. O zdraví bank viz výše. V zemích EU, a tedy i v ČR, dlouhodobě existuje systém pojištění depozit, který zvyšuje bezpečnost úspor obyvatel. Pokud jde o úroky z hypotečních úvěrů, tak tady už sehrává určitou nepříliš pozitivní roli rychlé zadlužování státu, které zvyšuje cenu peněz v těchto ekonomicky nepříznivých časech. Vzhledem ke konkurenci v bankovním sektoru a možnosti výběru při refixaci bych se negativních praktik neobával. Jde o to včas reagovat a racionálně zvažovat jednotlivé nabídky.
Dobrý den pane Dufku, Vaše analýzy občas sleduji a zdá se mi, že se v odhadech skoro nikdy nemýlíte. Jak to děláte? :o) Navíc mluvíte o konkrétních věcech, nikoli v obecné rovině. Jaký je Výš názor na šrotovné?
Díky, pěkný den.
Zdravím Vás a děkuji za ocenění. Abych pravdu řekl, v poslední době se mýlím na svůj vkus až moc  a rozhodně mě to netěší. Pokud jde o šrotovné, tak jde o opatření, které je pro tak malou zemi, jako ČR, příliš nehodí. Totální většina aut vyrobených v ČR (cca 94 %) jde na export. Vedle toho většina u nás prodaných aut zase pochází z dovozu. Jestli chce stát podpořit prodeje aut, tak to může udělat přímo třeba obměnou vozového parku veřejných institucí atp. Navíc si myslím, že šrotovné z větší části pouze přesunuje poptávku z budoucna do současnosti. Takže je třeba se ptát, co bude až třeba šrotovné v Německu skončí.
Souhlasite s Rothbardovou tezi: frakcni bankovnictvi je inherentne podvodne
Co se stane s vasi bankou v teoretickem pripade, ze vsichni vkladatele budou chtit sve penize zpet behem nekolika mesicu? Prosim o pravdivou odpoved jakkoliv je tato moznost nepravdepodobna.
Takové situace nastávají jen ve výjimečných případech, kdy prudce vzroste nedůvěra v bankovní systém či jednotlivou banku. Banky obecně pracují s převážně krátkodobými penězi, které půjčují na střední i delší dobu, včetně toho, že je investují do státních papírů. Následovalo by proto nejspíše zlikvidnění těchto nainvestovaných aktiv.
Problém s tím, jak nejen ratingové firmy, ale i přední média v oboru financí a byznysu třeba právě o našem koutku světa píší není nový nebo ojedinělý, ale dlouhodobý a spíše systematický. Předpokládám, že se i teď, jako třeba začátkem tohoto roku guvernér ČNB, Tůma a jiní (stran neobjektivních informací o údajné zadluženosti naší země), teď představitelé našich bank, včetně dcer západoevropských bank, které u nás působí, ozvou s protesty. Bohužel, to není a nemůže být uspokojivé řešení, systémové řešení. To je někde jinde, je dosažitelné, ikdyž vyžaduje strategicky trošku jiný přístup.
Zahraniční média a občas i analytici z povzdálí paušalizují a zjednodušují. Často jsou to neuvěřitelné bláboly, například o tom, jak jsou české domácnosti zadlužené v eurech. Je to neznalost, doufejme, že ne záměr. Systémově nelze ovlivnit to, jak o nás v zahraničí nefundovaně píší. Je však velmi pozitivní, že ČNB na tyto ataky jasně a včas reaguje.
Četl jsem kdysi (pár měsíců zpátky) blog Davida Marka, který popisoval, kdy začala v Česku krize. Jak to vychází vám? Je krize v Česku "v poločase", pokud za její počátek vezmeme propady v průmyslu, špatná čísla maloobchodu, koneckonců celé HDP... Tipněte si se znalostí vašich čísel: kdy přijde nějaký zásadní obrat? A jak ho poznáme? Díky
Je to asi něco podobného, jako když předchozí guvernér amerického Fedu hovořil o bublinách na trzích aktiv. Že je někde cenová bublina poznáme, až splaskne. A podobně to bude i s obratem české ekonomiky. Odhadovat, kdy se to stane v podstatě nejde, protože nemáme žádnou zkušenost z podobné recese. Navíc odhadovat obrat v ČR znamená především odhadovat návrat k ekonomickému růstu v Německu a v dalších zemích EU, kam směřuje totální většina exportu. Mohu jen říct svůj názor, že jsme se ještě nedostali ani ke fázi stabilizace, a tedy ještě nejsme ani v polovině. Doufám ale, že se mýlím .
Ještě doplním tip na obrat. Myslím, že druhá polovina letošního roku bude ve znamení stabilizace české ekonomiky. K růstu bychom se mohli vrátit příští rok. To je ovšem jen můj názor, který lze jen těžko opírat o čísla. Když se podívám, jak se mění prognózy hlavních obchodních ČR...
Problém s tím, jak nejen ratingové firmy, ale i přední média v oboru financí a byznysu třeba právě o našem koutku světa píší není nový nebo ojedinělý, ale dlouhodobý a spíše systematický. Předpokládám, že se i teď, jako třeba začátkem tohoto roku guvernér ČNB, Tůma a jiní (stran neobjektivních informací o údajné zadluženosti naší země), teď představitelé našich bank, včetně dcer západoevropských bank, které u nás působí, ozvou s protesty. Bohužel, to není a nemůže být uspokojivé řešení, systémové řešení. To je někde jinde, je dosažitelné, ikdyž vyžaduje strategicky trošku jiný přístup.
Zahraniční média a občas i analytici z povzdálí paušalizují a zjednodušují. Často jsou to neuvěřitelné nesmysly, například o tom, jak jsou české domácnosti zadlužené v eurech. Je to neznalost, doufejme, že ne záměr. Systémově nelze ovlivnit to, jak o nás v zahraničí nefundovaně píší. Je však velmi pozitivní, že ČNB na tyto ataky jasně a včas reaguje.
Jak vidíte plány ČSSD: valorizovat minimální mzdu, zvýšit daně vyšším příjmovým skupinám atd? Co tomu říkáte v principu a co vy osobně.. Dotkne se vás spíš to první, nebo druhé?
Dá se diskutovat třeba o valorizaci minimální mzdy třeba v závislosti na inflaci. Ale vždy je třeba mít na paměti, že každý krok, který děláme má svá pozitiva i negativa. To samé platí i o příjmových daních. Celkově zdaní mezd v ČR rozhodně není malé, protože vedle daně z příjmu sem patří i pojistné, které tvoří největší příjem státního rozpočtu. Pokud jde o to, zda se mě osobně dotkne navrhované zvýšení daní, tak nevím. Ztratil jsem přehled, od jaké úrovně by totiž mělo platit. Těch částek proběhlo v médiích několik. To poslední, co však česká ekonomika „potřebuje“, je, aby s každými volbami proběhla radikální reforma příjmových daní.
Je situace všech českých bank v principu stejná? Porovnejte prosím ČS, KB, jiné menší banky.. ČSOB nemusíte, chápu, že to pro vás je obtížné...
Nemohu porovnávat ani komentovat jednotlivé banky na českém trhu. Jsem zaměstnanec jedné z nich.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
